V nové laboratoři v Praze vědci zkoumají 6G sítě. Přinesou hologramy a svět plný dronů

Nahrávám video

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT představili novou laboratoř, která zkoumá technologie a řešení, jež mohou mít využití i v budoucích 6G sítích. Jejich nasazení se předpokládá kolem roku 2030 – a mohly by svět změnit ještě víc než současné 5G sítě.

„Hlavní přínos je, že to, co my vymyslíme teoreticky, což děláme skoro 20 let, tak můžeme ověřit v prostředí, které je velice blízké praxi. V zásadě to z hlediska standardizace odpovídá reálným mobilním sítím (…). Protože dělat teoretický výzkum je fajn, ale také je fajn, když ověříte, že něco z toho může opravdu fungovat a můžeme dělat věci do budoucna,“ popsal smysl laboratoře její vedoucí Zdeněk Bečvář.

„Nejsme limitováni komerčním hardwarem.  Cokoliv si vymyslíme, můžeme otestovat, takže nám to dává volnost ve vymýšlení,“ zdůraznil výzkumník.

Aby byly sítě levnější, úspornější i efektivnější

Bečvář také popsal některé z hlavních výzkumných aktivit skupiny. Vědci se zabývají řízením mobilních sítí tak, aby informaci doručily ve správný čas a co nejefektivněji – včetně úspory energie. Další směr výzkumu je řízení mobility. „Když se člověk pohybuje, tak aby jeho pohyb neměl negativní vliv na kvalitu služby,“ konstatoval Bečvář.

Podle vědce skupina také intenzivně zkoumá problematiku dronů v mobilních sítích, kdy vytvořený prototyp dronu funguje jako létající základnová stanice. „Na něm je hardware, který umožňuje poskytovat komunikační služby,“ vysvětlil vědec.

Taková řešení mohou pomáhat při katastrofách či výpadku mobilní sítě. „A v posledních letech je v mobilních sítích trendem používat strojové učení, případně se mluví o umělé inteligenci, takže tím se také zabýváme,“ dodal.

K čemu budou 6G sítě

Právě strojové učení bude podle vědce zřejmě jedním z klíčových typů aplikací budoucích 6G sítí. Bečvář zdůraznil, že to, jaké bude mít další generace sítí konkrétní parametry, není dosud jasné. Zásadní roli bude hrát poptávka po určitých službách. Strojové učení a umělá inteligence zajímají řadu oborů, podle vědce je však problém, že si tyto aplikace žádají velké množství dat. Jako další možné novinky v 6G sítích Bečvář zmínil rozvoj komunikace létajících zařízení (dronů) a přenos 3D pohyblivého modelu osoby či věci – hologramu.

„V zásadě pracujeme na tom, aby strojové učení mohlo být využito pro řízení mobilní sítě. Protože jak jsou dnes řízeny mobilní sítě, ve smyslu nastavování parametrů (…), tak už naráží na své limity. Ty většinou souvisí s počtem zařízení, která mohou komunikovat. Když se pak dostáváme k většímu množství zařízení, tak komunikace už není optimální, protože potřebujeme získat ohromné množství informací, ty musíme zpracovat a tradiční metody, tak jak byly známy z předchozích generací, už prostě toto neumožňují,“ popsal vědec.

„Strojové učení nám pomůže s nějakou malou chybou, kterou si můžeme zpravidla dovolit, posunout hranice počtu zařízení zase o krok dál,“ dodal. Tým má patent na řešení pro řízení komunikace založené na hlubokých neuronových sítích. První experimenty podle Bečváře potvrzují, že zvolený postup by měl být v praxi vhodný pro nasazení v sítích s velmi vysokým počtem komunikujících zařízení.

Operátoři v současnosti budují mobilní sítě nové generace 5G. Ty mají umožnit zejména rychlé datové přenosy o rychlosti přes jeden gigabit za sekundu a velmi krátkou odezvu spojení, což bude využitelné zejména v průmyslu nebo dopravě pro takzvanou autonomní dopravu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...