V Oppenheimerově městě vyráběli nejničivější zbraň světa. Netušili to

Nahrávám video

Šest dnů v týdnu tvrdé práce na jaderné bombě, v neděli výlet do divočiny. Tak vypadal každodenní život v tajném vědeckém centru Projektu Manhattan – na vrcholu stolové hory, víc než 2200 metrů nad mořem, obklopen propastmi a divočinou. Los Alamos bylo místem tajemství, konspirací a také zcela civilního života obyčejných lidí.

„Lidé o Los Alamos říkali, že je to ponorková základna nebo že tam vyvíjí paprsky smrti,“ uvedl pro Českou televizi historik Alan Carr z Národní laboratoře v Los Alamos o fámách, které kolovaly v okolí tajné laboratoře. Tyto odhady se netrefily, vznikalo tam něco ještě více smrtícího – jaderné bomby.

Vědci nejlépe pracují jako komunita, a proto je nejlepší, když jsou na jednom místě. To byla logika, se kterou Robert Oppenheimer prosadil vznik tajné laboratoře v Los Alamos, centru vývoje prvních atomových bomb. Jenže toto sdílení informací šlo přímo proti další nutnosti: snaze o přísné utajení. Ta byla podle Carra hlavní příčinou, proč byl vůbec tento „zapadákov“ vyvolen jako místo, kde vznikne nejničivější zbraň v dějinách lidstva.

„Robert Oppenheimer, kterého vybrali jako ředitele laboratoře, znal velmi dobře sever Nového Mexika. Miloval tuhle oblast, měl ranč poblíž Santa Fe, a tak oblast navrhl. Zajeli tam a pochopili, že je skoro ideální. V Los Alamos byla chlapecká škola, pak také pár usedlostí, ale většinu půdy vlastnila vláda,“ popisuje historik. Washington tak nemusel vystěhovávat příliš mnoho lidí.

Jinak tam pro výrobu pumy nic nechybělo: byl tam dostatek půdy, elektřina i přístup k vodě. Podle Carra ale americká vláda rozsah projektu podcenila: „Zpočátku si mysleli, že budou potřebovat jen asi sto třicet lidí. Jenom technický personál se ale do konce války rozrostl asi na sedmnáct set lidí. A samozřejmě tam byli i netechničtí zaměstnanci laboratoře, ať už to byli stavební dělníci nebo sekretářky, nebo dělali něco jiného,“ usmívá se vědec.

Život v utajení

Los Alamos přes svůj účel nebyla vojenská základna. Vědci byli civilisté a mohli si sebou vzít své rodiny. A mnozí z nich si během svého pobytu rodiny založili. „Takže tam bylo několik svateb, rodily se děti a to vedlo k dalším logistickým problémům, jako je zřízení školy a podobně,“ vysvětluje Carr. Celkový počet obyvatel v oblasti tak byl na konci války mezi šesti až osmi tisíci.

„Abyste se mohli pohybovat po laboratoři, potřebovali jste dvě věci,“ líčí historik. „A na některých historických fotografiích, je to vidět. Měli jste na košili placku a ty byly různých barev a tvarů. A díky tomu stráže věděly, kam v laboratoři můžete jít. Další věc je, že jste museli mít propustku, kterou podepsal buď sám Oppenheimer, nebo velitel základny. Byla tam vojenská policie a jejich členů tam bylo opravdu hodně. I když laboratoř jako celek byla civilní, tak byly informace velmi přísně kontrolovány i uvnitř laboratoře.“

Většina lidí ale netušila, co je konečným cílem všeho, na čem se podíleli. „Nejčastější profese byl například stavební dělník. Takže když jste byl elektrikář, instalatér nebo zedník nebo něco takového, nevěděl jste, že stavba, na které pracujete, má jako konečný cíl pomoct vyrobit jadernou zbraň. Tyto věci tu byly přísně kontrolovány,“ uzavřel historik.

Jak se podařilo udržet tajemství města a jak vypadal běžný život lidí v něm? A jakou roli hrála v jeho příběhu poštovní schránka? Více se dozvíte v podcastu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 9 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.