V pravěku zkolabovala kvůli změně klimatu část antarktického ledovce. Vědci našli důkaz v krvi chobotnic

Asi před sto tisíci roky se zřejmě zhroutil západoantarktický ledový příkrov. Tehdy to mělo dramatické důsledky, například vzestup mořské hladiny až o několik metrů. Jak tento proces probíhal, kdy přesně a také, kdy se tento ledovec zase obnovil, ale bylo až doposud otázkou. Teď na ni vědci našli odpověď na tom nejméně očekávaném místě. V genech chobotnic.

Když se zhruba před 100 tisíci lety zhroutil mohutný západní ledový příkrov Antarktidy, otevřelo to v oceánu spojení mezi trojicí moří kolem nejjižnějšího kontinentu. Díky tomu se dokázala zvířata dostat na místa, kam desetitisíce let předtím nemohla. Vědecký výzkum expertů z University of Wisconsin-Madison ukázal, že důkazy o tomto procesu se dají dohledat v DNA některých zvířat, konkrétně chobotnic Pareledone turqueti – české jméno nemají.

Populace těchto chytrých bezobratlých tvorů do té doby žily odděleně. Kolaps ledového příkrovu ale umožnil dlouho odděleným populacím, aby se znovu potkaly a začaly se křížit. V tom pokračovaly po celé tisíce let, až do doby, než se díky ochlazování příkrov neobnovil – pak se zase ocitly separované. Tato studie, která vyšla v odborném žurnálu Science, se nesnaží jen rekonstruovat pravěký proces, ale dívá se i do budoucnosti; posiluje obavy, že v blízké budoucnosti může opět dojít k významnému zvýšení hladiny moří na Zemi.

Co se stalo v pravěku, nezůstane v pravěku

Asi před 129 tisíci až 116 tisíci lety přišlo teplé období – takzvaný poslední interglaciál. Během něj nastala na Zemi krátká přestávka v době mezi několika miliony let dob ledových. Průměrná teplota na planetě tehdy byla asi o 0,5 °C vyšší než dnes a hladina oceánů byla asi o 5 až 10 metrů vyšší – podle většiny teorií právě kvůli tomu, že zkolaboval výše popsaný západoantarktický ledový příkrov.

Geologické důkazy naznačují, že k tomuto kolapsu došlo nejméně jednou za posledních několik milionů let – zřejmě právě během posledního meziledového období. Studium chobotnic tomu dalo silné podpůrné argumenty.

Západoantarktický ledový příkrov je část kontinentálního ledového příkrovu, který pokrývá Západní Antarktidu. Jeho dno leží hluboko pod hladinou moře a jeho okraje tečou do plovoucích ledových šelfů. Příkrov je ohraničen Rossovým šelfovým ledovcem, Filchner-Ronneové šelfovým ledovcem a výtokovými ledovci, které odtékají do Amundsenova moře. Transantarktické pohoří ho odděluje od Východoantarktického ledového příkrovu, největšího ledového příkrovu na zemi.

Malá chobotnice

Pareledone turquqetti je nenápadný tvoreček velký asi jako propiska. Vyskytuje se po celé Antarktidě, žije v hloubce kolem jednoho kilometru pod hladinou, kde loví nejrůznější bezobratlé živočichy. Vědci na různých místech kolem Antarktidy za posledních 33 let odlovili 96 exemplářů, jimž odebrali vzorky DNA. Teď je Sally Lauová analyzovala a sledovala vzorce genetických markerů SNP. Podle nich se dá poznat, jak v jakých populacích žily. Dále Lauová sestavila demografické modely, aby otestovala různé scénáře křížení mezi pravěkými chobotnicemi, které by vedly ke vzniku jejich dnešních genetických vzorců.

Tento model předpokládal, že před několika miliony let, před dobou ledovou, existovaly čtyři populace chobotnic – ty, které žily ve Weddellově moři, Amundsenově moři, Rossově moři a ve východní Antarktidě. Tato moře byla propojená oceánskými proudy, které obklopují Antarktidu, což udržovalo tyto populace navzájem geneticky podobné. Po zvětšení západoantarktického ledového příkrovu se ale tyto populace od sebe oddělily a zůstaly pak izolované.

Profesorka Lauová použila své modely k předpovědi toho, jak by různé podmínky ledového příkrovu během posledního meziledového období ovlivnily genom chobotnic. Podle jednoho scénáře by kolaps umožnil třem populacím, aby se znovu spojily prostřednictvím mořských cest, a chobotnice z východní Antarktidy by zůstaly izolované. Jiný scénář předpokládal, že se ledový příkrov zhroutil jen částečně, což by spojilo pouze populace ve Weddellově a Amundsenově moři. Třetí, poslední scénář předpokládal, že ledový příkrov zůstal neporušený a populace zůstaly navzájem izolované až do současnosti.

Lauová takových simulací provedla tisíce. Vyplynulo z nich, že nejpravděpodobnější se ukázal scénář úplného kolapsu ledového příkrovu.

Kombinace důkazů zpřesňuje obraz

Tyto výsledky jsou v souladu s přibývajícími geologickými důkazy, které potvrzují kolaps ledového příkrovu. Například před čtyřmi roky to stejné prokázaly analýzy ledovcových jader odebraných z míst, kudy se v minulosti ledovce pohybovaly. Když se oba výzkumy spojí, dohromady poskytují solidní doklady, že úplný kolaps ledu opravdu nastal.

Podle autorů studie výsledky posilují význam současného výzkumu západoantarktického ledového příkrovu. Existují totiž obavy, že dnešní změny klimatu ho také ovlivňují směrem ke kolapsu. Pokračující oteplování oceánů poháněné stále rostoucími emisemi skleníkových plynů by totiž mohlo destabilizovat ponořenou část ledového příkrovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.