Vakcína proti rakovině má pozoruhodně dobré výsledky

Experimentální očkovací látka proti dvěma druhům rakoviny dokázala při testování výrazně prodloužit délku dožití pacientů. Vědci proto projekt posouvají do další fáze a naznačují široké možné uplatnění.

Výsledek nové studie by se dal shrnout, že vakcína proti rakovině funguje, ale tato informace má celou řadu detailů, které případné nadšení krotí.

Nová experimentální vakcína vzniká ve spolupráci několika amerických univerzit, výzkumných institucí a soukromých firem. Cílí proti jedné z nejhorších rakovinových chorob – proti rakovině slinivky břišní a tlustého střeva. Její autoři ji otestovali zatím jen na malé skupině lidí, ale výsledky byly vynikající. I proto vědci o výsledcích informovali už teď, dříve, než proběhly všechny fáze studie.

Důležité podrobnosti

Šlo o první fázi klinické studie. To znamená, že vědci si účinnost už namodelovali a poté otestovali na buňkách v laboratorních kulturách a pak na zvířatech. Cílem první fáze výzkumu na lidech je ověřit, jestli má látka nějakou odezvu a případně odhadnout, jak velkou. Výsledky byly tak dobré, že studie přešla do druhé fáze.

U lidí, kteří dostali vakcínu jménem ELI-002, se velmi často vyvinula imunitní reakce na specifický typ mutace spojené s rakovinou a žili pak déle, než se očekávalo. Tato mutace je s výše uvedenými chorobami spojená tak často, že by se dala očkovací látka používat u významné části populace – samozřejmě, pokud se to ověří na větším vzorku. Ten současný totiž, přesně podle pravidel, tvořilo jen pětadvacet pacientů: dvacet s rakovinou slinivky a pět s kolorektálním nádorem.

Všichni už byli po klasické léčbě, ale u všech se nepodařilo odstranit z jejich těl všechny rakovinné buňky – to znamená, že se jim mohla nemoc s poměrně vysokou pravděpodobností vrátit. A to kvůli buňkám, jež obsahují mutovaný gen KRAS. Právě na něj tato vakcína nepřímo útočí: pokouší se naučit imunitní systém, aby přesně tyto buňky sám napadal a ničil je. Mutace KRAS se objevuje i u řady dalších nádorů, takže by na stejném principu mohly fungovat možná i další vakcíny, respektive tato (zatím šestidávková) vakcína možná funguje i proti jiným rakovinám, jen to vědci v této malé studii nemohli otestovat.

Jasná řeč čísel

Výsledek byl opravdu významný: asi 85 procent očkovaných si vytvořilo imunitní reakci proti dvěma proteinům, na něž vakcína cílila, přičemž u dvou třetin byla tato imunitní reakce silná. A 67 procent z nich si vytvořilo imunitní odpověď i vůči dalším proteinům KRAS, což naznačuje schopnost reagovat možná i na jiné nádory.

Průměrně žili takto očkovaní lidé devětadvacet měsíců a patnáct měsíců se jim rakovina vůbec nevrátila. U neočkovaných jsou tato očekávání mnohem nižší: sedmnáct a šest měsíců. Důležité přitom bylo hlavně to, že čím silnější byla imunitní odpověď, tím delší byla délka „života navíc“. Současně je ale důležité říci, že tato vakcína nedokáže zatím návratu rakoviny úplně zabránit, ale umí prodloužit dobu, kdy člověk může plnohodnotně žít.

Autoři oznámili, že mají dokončenou už i druhou fázi studie, která probíhá na mnohem větším vzorku lidí a také se zaměřuje na více parametrů. Věří, že výsledky, které teď zpracovávají a vyhodnocují, budou schopní dodat už během roku 2026. Pokud budou dobré, bude testování pokračovat standardním způsobem dál.

Výhodou této očkovací látky je fakt, že je založená na proteinové bázi, nikoliv na principu mRNA – proti němuž má v současnosti americké ministerstvo zdravotnictví takové námitky, že ho zcela přestalo financovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...