Varani komodští mají zuby potažené železem, zjistili vědci

Varani komodští, kterým se přezdívá také komodští draci, jsou díky své velikosti, jedovatému kousnutí a fantasknímu jménu proslavení po celém světě. Vědci navíc nyní zjistili, že jejich zuby jsou pokryté vrstvou železa, která jim pomáhá udržovat chrup ostrý jako břitva, napsal list The Guardian, podle nějž je to poprvé, co byl objeven železný povlak na zubech nějakého zvířete.

Vědci povlak objevili, když si všimli, že špičky a pilovité hrany varaních zubů jsou pokryté vrstvou oranžového pigmentu. Při bližším zkoumání zjistili, že sklovina obsahuje koncentrované železo, které zuby činí mimořádně tvrdými a odolnými proti opotřebení, což „drakům“ pomáhá cupovat a trhat kořist.

Varani komodští jsou největší žijící ještěři, dorůstají délky přes tři metry a do průměrné hmotnosti 80 kilogramů. Pocházejí z několika indonéských ostrovů, kde se živí téměř jakoukoli kořistí – od malých ptáků až po buvoly domácí a jiné příslušníky svého druhu.

3D sken lebky varana komodského
Zdroj: University of New South Wales

Člověku nebezpečný ještěr

Tito ještěři dokáží zabít i lidi, i když jen zcela výjimečně. V roce 2007 zemřelo na ostrově Komodo dítě, které bylo napadeno jedním z těchto zvířat. O dva roky později zabili dva draci na ostrově sběrače ovoce, který spadl ze stromu. V roce 2010 jiný indonéský dělník unikl jen o vlásek smrti poté, co varana udeřil. Zachránci jej museli vyprostit z čelistí ještěra.

Indonéské úřady také zvažovaly zákaz vstupu turistů na ostrov kvůli obavám, že návštěvníci ovlivňují pářicí návyky zvířat a zároveň způsobují, že zvířata ztrácejí ostych kvůli rozdávání potravy. Druh je navíc je kvůli ničení životního prostředí a nelegálnímu lovu ohrožen vyhynutím a ve volné přírodě varanů podle odhadů zbývá už jen tři a půl tisíce.

Detailní pohled na zuby varana komodského
Zdroj: ResearchGate/ Karolina Goździewska-Harłajczuk

V nejnovější studii tým vedený vědci z londýnské univerzity King's College použil pokročilé zobrazovací metody spolu s chemickými a mechanickými analytickými technikami ke studiu zubů odebraných z různých exemplářů komodského draka a mnoha dalších žijících i vyhynulých plazů, včetně jiných varanů, krokodýlů, aligátorů či dinosaurů.

Železný povlak byl nejvíce patrný na zubech komodského draka, ale podobné vrstvy bohaté na železo byly pozorovány i na zubech jiných plazů. „Vypadá to, že by mohlo jít o skutečně přehlížený, ale rozšířený rys zubů plazů,“ domnívá se hlavní autor studie Aaron LeBlanc.

Výsledky mohou využít i lidé

Zakřivené, pilovité zuby varanů komodských mají podobný tvar jako zuby masožravých dinosaurů, například Tyrannosaura rexe. Ve studii, publikované v časopise Nature Ecology & Evolution, se LeBlanc a jeho tým rozhodli využít této podobnosti k získání dalších informací o tom, jak mohly být zuby dinosaurů používány za jejich života.

Varan komodský
Zdroj: ČT24/Zoo Praha

Přestože na mnoha zubech živých plazů badatelé identifikovali zesílený železitý povlak, na žádné z dinosauřích fosilií se jim jej nepodařilo najít. Podle vědců mohly být železné povlaky přítomny i u masožravých dinosaurů. Železo se mohlo časem jednoduše ztratit, což naznačuje i fakt, že se ho nepodařilo nalézt ani na zkamenělých zubech plazů blízce příbuzných komodským drakům.

Objev by podle vědců nakonec mohl vést k novým technikám péče i o lidské zuby, například k regeneraci skloviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 14 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.