Vědci našli dokonale zachovalou mumii šavlozubého kotěte

Lépe zachované mládě šavlozubé šelmy ještě paleontologové nenašli. Objev ze Sibiře jim umožnil, aby se o tomto druhu dozvěděli detaily, které doposud neznali a ani neměli šanci zjistit.

Před 28 tisíci lety byla Sibiř prostředí k životu velmi nevlídné. Teploty tam běžně klesaly pod třicet stupňů pod nulou, většina území byla pokrytá permafrostem a poslední doba ledová se ještě dlouho neměla k ústupu. Přesto tam žili lidé a podle novějších výzkumů jich nebylo úplně málo. Lovili velká zvířata, díky nimž dokázali zvládat i nehostinné podmínky. Sami se ale stávali kořistí jiných predátorů. Například šavlozubých tygrů.

O tomto složitém vztahu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lidé totiž sami také tygry zřejmě lovili –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se ví jen málo, hlavně proto, jak málo se toho ví o těchto predátorech. Nový pohled by mohla přinést nová studie, která popsala mládě šavlozubého tygra nalezené právě v sibiřském permafrostu.

Mládě dýkozubce objevené na Sibiři
Zdroj: Scientific Reports

Kotě vědci objevili roku 2020, bylo dokonale mumifikované mrazem a suchem. Díky tomu se jeho tělo zachovalo v bezkonkurenčně nejlepším možném stavu: paleontologové tak mohli zkoumat jeho hlavu, ramena, hrudník a celou jednu končetinu. Výzkum trval čtyři roky, teď vědci zveřejnili výsledky.

Vytrvalý sibiřský lovec

Analýza ukázala, že z mnoha druhů šavlozubých šelem, které v té době na Zemi lovily, patřilo mládě mezi dýkozubce. Tento český název patří zvířeti známému pod odborným jménem Homotherium. Dospělí zástupci tohoto druhu měřili na výšku víc než metr a mohli vážit až 200 kilogramů; na pohled vynikali tím, že měli zadní část posazenou níž než přední. Dýkozubci tak připomínali spíše hyeny nebo medvědy, oproti nim ale měli štíhlou hlavu zakončenou dvěma ostrými tesáky, jež jim vyčnívaly z tlamy.

Homotherií bylo více druhů, vztah mezi nimi vědci také zatím stále úplně nechápou. Kotě identifikovali jako exemplář Homotherium latidens. Tento druh měl kratší dýkovité zuby, svou kořist zřejmě dokázal pronásledovat na značně velké vzdálenosti –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a díky své štíhlé a pružné stavbě těla ji tak dokázal asi bez problémů uštvat.

Mládě mělo hnědou srst, to ale pro dospělé jedince nemuselo nutně platit.

Kam zmizeli dýkozubci

Tito predátoři žili téměř po celé planetě, ale nedokázali se zřejmě na změny adaptovat tak dobře jako jiné druhy. Nejdříve zmizeli z Afriky, pak ubývali v Asii a nakonec, před asi deseti tisíci roky, zmizeli i z Evropy. Důvody vyhynutí nejsou známé, ale zřejmě se jednalo o současný vliv více faktorů: změny klimatu spojené s koncem doby ledové a s tím spojený úbytek lovné zvěře, ale také konkurence jiných predátorů a mrchožroutů.

Spekuluje se i o vlivu lidí, kteří v té době začali díky zbraním vítězit i nad nejsilnějšími predátory a současně je připravovali o kořist.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...