Vědci našli gen, který zhoršuje průběh covidu. U některých populací je výrazně častější

V odborném časopise Nature Genetics vyšla studie, která poprvé popsala, jaký gen je zodpovědný za horší průběh covidu a také za vyšší pravděpodobnost úmrtí na tuto nemoc. Gen se častěji objevuje u východoasijských populací.

Statistiky po celém světě už od začátku pandemie ukazují, že dopad covidu-19 je na různé populace odlišný. Nejpatrnější je to ve státech, kde vedle sebe ve velmi podobných podmínkách žijí etnicky odlišné populace.

Například ve Velké Británii v době druhé vlny umíralo na covid dvakrát více etnických Pákistánců než bílých Evropanů - u osob bangladéšského původu bylo riziko dokonce troj- až čtyřnásobné. Vědci si tuto diferenci dlouho vysvětlovali geny, a nová studie tento předpoklad potvrdila.

Experi z Oxfordské univerzity odhalili gen LZTFL1, který mění způsob, jakým buňky v plicích reagují na infekci virem SARS-CoV-2. Popsali, že pokud člověk nemá tento gen, jeho buňky se brání viru rychleji. Má-li ale rizikovou variantu genu, je naopak tento obranný mechanismus pomalejší, což zdvojnásobuje riziko respiračního selhání a tedy i úmrtí.

Autoři studie odhadují, že tento vysoce rizikový gen má přibližně šedesát procent osob s jihoasijským původem - ale „jen“ asi patnáct procent osob s evropským původem a dokonce pouze dvě procenta osob s černošským, africkým nebo karibským původem.

Tato zjištění podporují již dříve pozorované, ale až doposud nevysvětlené pozorování, které ve Velké Británii dlouhodobě nacházelo vyšší riziko u některých menšin, a to i když se započítaly nejrůznější socioekonomické ukazatele. 

Podle údajů britských zdravotnických systémů se i s přihlédnutím na tyto faktory u osob indického, bangladéšského a pákistánského původu riziko stále zvyšovalo o padesát procent, což se vědcům nedařilo vysvětlit.

Slabiny studie

Vysvětlení tohoto rozdílu s pomocí genetiky je nyní sice podle autorů velmi pravděpodobné, ale je třeba s ním zacházet opatrně. Nejprve je podle nich zapotřebí ho potvrdit, nejlépe s využitím genetických údajů od pacientů s covidem z různých etnik a také z více států.

Tvrzení, že gen LZTFL1 je přítomen u šedesáti procent osob jihoasijského původu a u dvou procent osob afrického původu, vychází z databáze téměř dvou set tisíc genomů, z nichž jen patnáct procent nepochází od osob evropského původu. A to je další slabina výzkumu: v podobných databázích jsou lidé neevropského původu zastoupení natolik málo, že mají vědci k dispozici malý vzorek pro statistickou analýzu.

Bez lepšího zastoupení v těchto databázích si vědci nemohou být jisti, zda údaje platí pro celé vrstvy společnosti - zejména proto, že sociální definice etnicity se jen zřídkakdy přesně shodují s rozložením rizikových genů v populaci.

Pokud se genetický důkaz potvrdí, bude to mít i praktické důsledky, jako například možnost přednostně nabízet posilovací vakcíny právě osobám jihoasijského původu nebo dalším etnikům, která jsou zranitelná. Také to zvýší význam očkování pro státy, kde takto geneticky disponovaní lidé tvoří většinu obyvatelstva. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...