Vědci našli nejstarší chléb na světě. Bochník upekli v Turecku před skoro devíti tisíci roky

Univerzita Necmettina Erbakana v provincii Konya, která bochník analyzovala, ve svém prohlášení uvedla, že vědci nejprve našli velkou a zcela zničenou stavbu podobnou pekárně. „V blízkosti pece, která ale byla z velké části zničená, jsme našli předmět velikosti dlaně, o kterém jsme zjistili, že jde o potravinu. Byl totiž vyrobený z pšenice, ječmene a hrachu,“ popsali výzkumníci.

Protože přírodní látky obsahují uhlík, dala se na tento artefakt použít radiokarbonová metoda, která umí s poměrně velkou přesností určit stáří předmětu. A ukázalo se, že „houbovitý zbytek byl fermentovaný chléb datovaný do roku 6600 před naším letopočtem,“ uvádí se v prohlášení univerzity.

Podle Aliho Umuta Türkcana, který výzkum vedl, se dá tento pecen nalezený v Çatalhöyüku označit za nejstarší chléb na světě.

Lidé, kteří vymysleli chléb

Není vlastně velkým překvapením, že právě toto turecké naleziště vydalo první známý chléb v dějinách. Podle archeologů totiž celé zemědělství zřejmě vzniklo právě v této oblasti – a dokázalo se zde stát tak úspěšným, že lidé s touto kulturou se potom rozšířili dál do Evropy.

Protože díky využívání půdy na pěstování obilí dokázali přežít bez problémů období, kdy lovci a sběrači trpěli hladem a nedostatkem, dokázali je tito nově příchozí většinou vytlačit pouhou početní převahou.

Çatalhöyük se označuje někdy za „první město na světě“ – lidé zde žili usedlým způsobem života už asi před deseti tisíci lety. Podle archeologických výzkumů, které zde probíhají už půlstoletí, byla tato společnost ještě rovnostářská – domy se od sebe nijak významně nelišily, takže se nedá určit, že by zde vládl nějaký výše postavený panovník.

Tito lidé už kromě zemědělství ovládali také chov dobytka, pletli z proutí, vyráběli nádoby a také rituální sošky, které většinou zobrazují bohyně. Tento způsob života se ukázal jako velmi stabilní, město totiž prosperovalo déle než tisíc let.