Vědci našli nejstarší hráz, která chránila lidstvo před změnou klimatu

Proti vzestupu hladin oceánů bojovali již lidé v neolitu –  tedy v mladší době kamenné. Vyplývá to ze zjištění týmu izraelských a australských vědců, kteří na izraelském pobřeží Středozemního moře objevili 7000 let staré pozůstatky kamenné hráze, která měla ochránit město před stoupající vodou. Informoval o tom deník The Jerusalem Post s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Plos One. Podle výzkumníků jde o nejstarší dosud známou protipovodňovou hráz v lidských dějinách.

Obyvatelé někdejší vesnice Tel Hreiz ležící nedaleko dnešního města Haifa zápasili se vzestupem hladiny moře po konci poslední doby ledové, kdy ve velkém tály ledovce. Jejich snažení bylo neúspěšné, prehistorická obec byla nakonec zatopena.

Neolit, nebo také mladší doba kamenná, označuje v oblasti Předního Východu období zhruba 8000 až 5000 let př. n. l., ve kterém se lidé začali zabývat zemědělstvím a začali budovat i trvalá osídlení.

Místo hráze
Zdroj: PLOS ONE

Osada o přibližně 150 lidech byla podle archeologů původně postavena ve výšce tři metry nad hladinou, obývána byla po dobu asi 200 let. Podle jednoho ze spoluautorů studie Ehuda Galiliho z Haifské univerzity v neolitu stoupala hladina Středozemního moře každoročně až o sedm milimetrů. Za sto let to tedy bylo celých sedmdesát centimetrů. Některé vykopávky v Tel Hreizu se našly v hloubce až čtyři metry pod hladinou, přičemž nejvzdálenější byly sto metrů od pobřeží.

„Zimní bouře působily čím dál větší škody. Obyvatelé Tel Hreizu však byli natolik houževnatí, aby se sešli, vyhodnotili situaci a vytvořili plán řešení situace, který také zrealizovali,“ uvedl Galili s tím, že protipovodňová bariéra byla sto metrů dlouhá a postavená z balvanů o váze až jedné tuny. „Zeď několik let fungovala, tak deset až třicet, ale nakonec to nestačilo a Tel Hreiz byl opuštěn a zaplaven,“ dodal.

Žádné podobné stavby v dalších zatopených vesnicích v oblasti nejsou podle autorů studie známy. Z Tel Hreizu to proto činí jedinečnou ukázku lidského snažení čelit vzestupu mořské hladiny už v neolitu.

Minulost varuje současnost

Vědci prováděli archeologický výzkum na mořském dně u pobřeží Izraele téměř padesát let, skončili v roce 2017. Ve studii představující výsledky své práce uvedli, že osud Tel Hreizu může být varováním pro dnešní generace. Poloha a situace tehdejší vesnice je podle nich typově podobná s moderní Jakartou v Indonésii, kde dnes žije více než deset milionů obyvatel.

„Současný vzestup hladiny moří již způsobil erozi pobřežních nížin po celém světě. Vzhledem k velikosti pobřežní populace a sídel se rozsah předpokládaného nuceného stěhování lidí značně liší od toho, který zažívali lidé v neolitu,“ upozornil jeden ze spoluautorů studie, australský vědec Jonathan Benjamin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 33 mminutami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 6 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 7 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.