Vědci našli nejstarší hráz, která chránila lidstvo před změnou klimatu

Proti vzestupu hladin oceánů bojovali již lidé v neolitu –  tedy v mladší době kamenné. Vyplývá to ze zjištění týmu izraelských a australských vědců, kteří na izraelském pobřeží Středozemního moře objevili 7000 let staré pozůstatky kamenné hráze, která měla ochránit město před stoupající vodou. Informoval o tom deník The Jerusalem Post s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Plos One. Podle výzkumníků jde o nejstarší dosud známou protipovodňovou hráz v lidských dějinách.

Obyvatelé někdejší vesnice Tel Hreiz ležící nedaleko dnešního města Haifa zápasili se vzestupem hladiny moře po konci poslední doby ledové, kdy ve velkém tály ledovce. Jejich snažení bylo neúspěšné, prehistorická obec byla nakonec zatopena.

Neolit, nebo také mladší doba kamenná, označuje v oblasti Předního Východu období zhruba 8000 až 5000 let př. n. l., ve kterém se lidé začali zabývat zemědělstvím a začali budovat i trvalá osídlení.

Místo hráze
Zdroj: PLOS ONE

Osada o přibližně 150 lidech byla podle archeologů původně postavena ve výšce tři metry nad hladinou, obývána byla po dobu asi 200 let. Podle jednoho ze spoluautorů studie Ehuda Galiliho z Haifské univerzity v neolitu stoupala hladina Středozemního moře každoročně až o sedm milimetrů. Za sto let to tedy bylo celých sedmdesát centimetrů. Některé vykopávky v Tel Hreizu se našly v hloubce až čtyři metry pod hladinou, přičemž nejvzdálenější byly sto metrů od pobřeží.

„Zimní bouře působily čím dál větší škody. Obyvatelé Tel Hreizu však byli natolik houževnatí, aby se sešli, vyhodnotili situaci a vytvořili plán řešení situace, který také zrealizovali,“ uvedl Galili s tím, že protipovodňová bariéra byla sto metrů dlouhá a postavená z balvanů o váze až jedné tuny. „Zeď několik let fungovala, tak deset až třicet, ale nakonec to nestačilo a Tel Hreiz byl opuštěn a zaplaven,“ dodal.

Žádné podobné stavby v dalších zatopených vesnicích v oblasti nejsou podle autorů studie známy. Z Tel Hreizu to proto činí jedinečnou ukázku lidského snažení čelit vzestupu mořské hladiny už v neolitu.

Minulost varuje současnost

Vědci prováděli archeologický výzkum na mořském dně u pobřeží Izraele téměř padesát let, skončili v roce 2017. Ve studii představující výsledky své práce uvedli, že osud Tel Hreizu může být varováním pro dnešní generace. Poloha a situace tehdejší vesnice je podle nich typově podobná s moderní Jakartou v Indonésii, kde dnes žije více než deset milionů obyvatel.

„Současný vzestup hladiny moří již způsobil erozi pobřežních nížin po celém světě. Vzhledem k velikosti pobřežní populace a sídel se rozsah předpokládaného nuceného stěhování lidí značně liší od toho, který zažívali lidé v neolitu,“ upozornil jeden ze spoluautorů studie, australský vědec Jonathan Benjamin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...