Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.

6324 exoplanet mimo Sluneční soustavu. To je aktuální počet, který neustále upřesňuje Kalifornská univerzita. Dalších 8064 těles by jimi být mohlo, ale zatím k tomu nejsou důkazy. Až doposud žádná z nich neměla kombinaci, kterou vědci potřebují pro úvahy o možném životě – tedy, aby se současně jednalo o pevné těleso podobné Zemi a aby na něm byla atmosféra. Teď astronomové první takový objekt našli.

LHS 1140 b, jak se těleso jmenuje, leží „pouhých“ 48 světelných let od Země, má skalnatý povrch, nachází se v takzvané obyvatelné zóně hvězdy a má atmosféru, ze které uniká helium. Tento objev dle jeho autorů představuje zatím nejsilnější důkaz toho, že mimo Sluneční soustavu by mohly existovat světy s podmínkami podobnými Zemi.

„Atmosféra je nezbytná k tomu, aby planeta mohla podporovat život, jak jej známe,“ uvedl hlavní autor studie Collin Cherubim z Harvardovy univerzity. „Je to poprvé, co někdo objevil atmosféru na skalnaté planetě v obyvatelné zóně jiné hvězdy,“ doplnil. Studie vyšla v odborném časopise Science.

Planeta obíhá kolem červeného trpaslíka v jeho obyvatelné zóně, tedy v oblasti, kde teploty a podmínky prostředí spadají do rozmezí, jež by mohlo na povrchu planety umožňovat existenci vody v kapalné formě. Je prvním tělesem, kde astronomové existenci atmosféry prokázali, nicméně je možné, že se ještě zpětně najde u některé z těch dříve objevených – prokázat existenci atmosféry na tak obrovskou vzdálenost totiž není vůbec snadné.

Skok v poznání

Objev skvěle ilustruje, jak obrovský pokrok astronomie v hledání exoplanet učinila. Ještě před čtyřiceti lety se o jejich existenci jen spekulovalo, před třiceti lety byla objevena první (byla to 51 Pegasi b ležící asi 51 světelných let od Země), a teď vědci našli mezi šesti tisícovkami popsaných první s podmínkami, které by teoreticky mohly umožňovat existenci života.

Teoretický model Cherubima a jeho kolegů předpovídal, že LHS 1140 b má horní atmosféru bohatou na helium, které pomalu uniká do vesmíru. K ověření této předpovědi astrofyzici využili spektrograf Warm Infrared Echelle (WINERED) na observatoři Magellan v Chile, pomocí kterého únik helia opravdu odhalili. Atmosféra planety je dle vědců navíc velmi stará, což by mohlo zvyšovat šance na to, že v ní „něco“ mohlo vzniknout. Atmosféra tam „přežila“ více než tři miliardy let.

Metoda, kterou Cherubim použil, je navíc podle studie využitelná i pro analýzu dalších planet stejného typu. Je tedy možné, že se seznam potenciálně „živých“ planet brzy výrazně zvětší. Astrofyzik by chtěl teď ale spíš pokračovat ve studiu LHS 1140 b, rád by prozkoumal přesně složení atmosféry této planety a určil, jestli nesplňuje další podmínky spojené s možným životem. A rád by také prostudoval možnost, že by se tam mohly vyskytovat oceány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 11 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.