Vědci našli stopy mikroplastů v lidských orgánech. Využili při tom novou metodu

Vědci využili novou technologii k tomu, aby našli v lidských orgánech stopy mikroplastů a nanoplastů. Díky ní budou moci zkoumat, jaký dopad mají tyto látky na zdravotní stav.

Mikroplasty, tedy miniaturní částice a vlákna umělých hmot, znečistily už většinu planety. Byly nalezené v arktickém sněhu, alpských ledovcích i v hlubinách Mariánského příkopu. Ví se také, že dokáží proniknout do zažívacího traktu zvířat, ať už skrze potravu nebo vodu, dokonce se dají i vdechnout. Problém je, že odborníci zatím neví, jaký dopad mají na lidské zdraví.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit největší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Složitý je už jen samotný výzkum toho, zda se vůbec mikroplasty do lidských orgánů dostanou. Je problematické plasty z těla izolovat, ale ještě horší je, že mikroplasty jsou v současnosti prakticky všudypřítomné, takže se vzorky velice snadno kontaminují a výsledky pak nejsou dostatečně průkazné.

Nyní se však poprvé díky nové metodě podařilo odhalit přítomnost mikroplastů. Její autoři experimentálně otestovali 47 vzorků tkáně z plic, jater a dalších orgánů. Dokázali tímto způsobem odhalit mikroplasty ve všech testovaných vzorcích. Výsledky studie její autoři poprvé představili na pondělním setkání Americké chemické společnosti.

Nabídli tak jiným vědců nástroj, jak zatím nepoznaný fenomén lépe prozkoumat a poznat, jak se vliv mikroplastů v lidském těle projevuje, které orgány jsou jimi nejvíce ohrožené a jak hluboko vlastně mohou pronikat.

Plastová planeta

„Asi by bylo naivní představovat si, že plasty jsou všude okolo nás, ale jen v nás nebudou,“ uvedl Rolf Halden z Arizonské státní univerzity, který se na výzkumu podílel. „Přišli jsme proto s platformou, která umožní jiným expertům zkoumat to, co pro nás doposud bylo neviditelné – tedy částice umělých hmot, které jsou příliš malé na pozorování očima. Právě v nich se může ukrývat riziko pro lidské zdraví,“ doplnil.

Tato metoda umožňuje hledat v orgánech desítky nejrůznějších druhů umělých hmot, včetně PET a polyethylenu, které patří k těm nejrozšířenějším a současně těm, které nejčastěji kontaminují vodu i vzduch. Ve všech vzorcích se podařilo odhalit chemikálii BPA, která je klíčovou složkou drtivé většiny plastů.

„Nechceme být alarmisty, ale je znepokojivé, že tyto materiály, které se samy nerozkládají a jsou všudypřítomné, mohou vstupovat do lidských tkání a také se tam hromadit,“ uvedli výzkumníci. „Teprve když lépe pochopíme, co všechno v těch tkáních je, tak můžeme začít provádět studie, z nichž vyplyne dopad na lidské zdraví. A tak zjistíme, zda tu jsou nějaká potenciální zdravotní rizika,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 59 mminutami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.