Vědci našli stopy mikroplastů v lidských orgánech. Využili při tom novou metodu

Vědci využili novou technologii k tomu, aby našli v lidských orgánech stopy mikroplastů a nanoplastů. Díky ní budou moci zkoumat, jaký dopad mají tyto látky na zdravotní stav.

Mikroplasty, tedy miniaturní částice a vlákna umělých hmot, znečistily už většinu planety. Byly nalezené v arktickém sněhu, alpských ledovcích i v hlubinách Mariánského příkopu. Ví se také, že dokáží proniknout do zažívacího traktu zvířat, ať už skrze potravu nebo vodu, dokonce se dají i vdechnout. Problém je, že odborníci zatím neví, jaký dopad mají na lidské zdraví.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit největší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Složitý je už jen samotný výzkum toho, zda se vůbec mikroplasty do lidských orgánů dostanou. Je problematické plasty z těla izolovat, ale ještě horší je, že mikroplasty jsou v současnosti prakticky všudypřítomné, takže se vzorky velice snadno kontaminují a výsledky pak nejsou dostatečně průkazné.

Nyní se však poprvé díky nové metodě podařilo odhalit přítomnost mikroplastů. Její autoři experimentálně otestovali 47 vzorků tkáně z plic, jater a dalších orgánů. Dokázali tímto způsobem odhalit mikroplasty ve všech testovaných vzorcích. Výsledky studie její autoři poprvé představili na pondělním setkání Americké chemické společnosti.

Nabídli tak jiným vědců nástroj, jak zatím nepoznaný fenomén lépe prozkoumat a poznat, jak se vliv mikroplastů v lidském těle projevuje, které orgány jsou jimi nejvíce ohrožené a jak hluboko vlastně mohou pronikat.

Plastová planeta

„Asi by bylo naivní představovat si, že plasty jsou všude okolo nás, ale jen v nás nebudou,“ uvedl Rolf Halden z Arizonské státní univerzity, který se na výzkumu podílel. „Přišli jsme proto s platformou, která umožní jiným expertům zkoumat to, co pro nás doposud bylo neviditelné – tedy částice umělých hmot, které jsou příliš malé na pozorování očima. Právě v nich se může ukrývat riziko pro lidské zdraví,“ doplnil.

Tato metoda umožňuje hledat v orgánech desítky nejrůznějších druhů umělých hmot, včetně PET a polyethylenu, které patří k těm nejrozšířenějším a současně těm, které nejčastěji kontaminují vodu i vzduch. Ve všech vzorcích se podařilo odhalit chemikálii BPA, která je klíčovou složkou drtivé většiny plastů.

„Nechceme být alarmisty, ale je znepokojivé, že tyto materiály, které se samy nerozkládají a jsou všudypřítomné, mohou vstupovat do lidských tkání a také se tam hromadit,“ uvedli výzkumníci. „Teprve když lépe pochopíme, co všechno v těch tkáních je, tak můžeme začít provádět studie, z nichž vyplyne dopad na lidské zdraví. A tak zjistíme, zda tu jsou nějaká potenciální zdravotní rizika,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...