Vědci našli v latríně důkazy o středověkých epidemiích

Čím starší je artefakt, tím cennější informace o historii lidstva může vědci poskytnout. A výjimkou nejsou ani latríny. Archeologové teď analyzovali obsah latríny z 15. století, která se našla v belgických Bruggách. Získali první důkaz o tom, že parazitární nemoc zvaná schistosomóza se tehdy vyskytovala v Evropě. Objev také ukazuje, kudy a jak se mohla dostat do Ameriky.

Latrínu starou přibližně půl tisíciletí objevili vědci roku 1996 v belgických Bruggách. Její obsah teď analyzoval tým archeologů z McMasterovy univerzity v Kanadě. Našel v něm důkazy o parazitární nemoci zvané schistosomóza, která se dnes šíří zejména v Africe.

„Mnoho parazitů, se kterými se dnes setkáváme, se tady vyskytovalo po celá staletí. Jedním z našich cílů při studiu infekčních chorob je pochopit, kde na světě se lidé v minulosti s těmito parazity setkávali a jak se jejich epidemiologie v průběhu času měnila,“ uvedla Marissa Ledgerová, postdoktorandka z McMasterova centra pro starověkou DNA, která výzkum vedla.

Nemoc, o níž našla v latríně důkazy, způsobuje Schistosoma mansoni, vodní parazitická motolice, které se česky říká krevnička střevní. Organismus, který je v jedné ze svých vývojových fází vzhledem podobný komiksové bublině, se umí zavrtat do kůže, projít krevním řečištěm a usadit se ve střevech.

Tam se rozmnožuje a uvolňuje vajíčka, která se dostávají do těla člověka prostřednictvím odpadních látek. V současné době má tohoto parazita asi 83 milionů lidí, nejvíce v již zmíněné Africe, ale i ve Střední a Jižní Americe.

Krevnička střevní
Zdroj: CDC

Ledgerová objevila zachovalé vajíčko v obsahu latríny z patnáctého století v dnešní Belgii, což jsou celé tisíce kilometrů od Afriky. Až doposud chyběly důkazy o tom, že by se tehdy tento parazit v Evropě šířil. Nový objev však současně ukazuje, kudy a jak se mohl dostat do Ameriky.

Archeoepidemiologie

Podle studie, která vyšla v odborném časopise Parasitology, pochází latrína z domu, který sloužil jako místo setkávání kastilské kupecké komunity. Tito kupci se živili převážně dovozem zboží z Afriky, což naznačuje, kudy se krevnička do Brugg dostala. A historici našli důkazy, že stejná skupina obchodníků byla zodpovědná i za rozvoj obchodu s otroky, konkrétně za trasu, která mířila do Nového světa.

„Španělský dům“, kde se nacházela latrína, sloužil obchodníkům z Pyrenejského poloostrova
Zdroj: Ghent University Library

Kombinace těchto historických záznamů s archeologickými a parazitologickými údaji je podle autorů nové studie zcela unikátní. Pomáhá tak lépe pochopit nejen migraci lidí, ale také přenos nemocí v minulosti.

„Naše výsledky vypovídají o složitosti středověkého městského života i o tom, jak byl tento svět už před celými staletími propojený. Poskytují nejen nový pohled na každodenní život lidí ve středověkých Bruggách, ale také ukazují, jak město, které bylo známé jako mezinárodní centrum pro lidi, zboží a myšlenky, nevyhnutelně také usnadňovalo šíření nemocí prostřednictvím svých silných námořních obchodních sítí,“ dodávají autoři.

Nutno také podotknout, že v Evropě se nyní tento parazit nevyskytuje, zejména díky kvalitnější hygieně a také proto, že na tomto kontinentu ubývá stojatých vod spojených například s bažinami.

Vědci nyní plánují analyzovat DNA parazita z latríny. Chtěli by z ní zjistit, jak se lišil od těch současných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 19 mminutami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...