Vědci našli v latríně důkazy o středověkých epidemiích

Čím starší je artefakt, tím cennější informace o historii lidstva může vědci poskytnout. A výjimkou nejsou ani latríny. Archeologové teď analyzovali obsah latríny z 15. století, která se našla v belgických Bruggách. Získali první důkaz o tom, že parazitární nemoc zvaná schistosomóza se tehdy vyskytovala v Evropě. Objev také ukazuje, kudy a jak se mohla dostat do Ameriky.

Latrínu starou přibližně půl tisíciletí objevili vědci roku 1996 v belgických Bruggách. Její obsah teď analyzoval tým archeologů z McMasterovy univerzity v Kanadě. Našel v něm důkazy o parazitární nemoci zvané schistosomóza, která se dnes šíří zejména v Africe.

„Mnoho parazitů, se kterými se dnes setkáváme, se tady vyskytovalo po celá staletí. Jedním z našich cílů při studiu infekčních chorob je pochopit, kde na světě se lidé v minulosti s těmito parazity setkávali a jak se jejich epidemiologie v průběhu času měnila,“ uvedla Marissa Ledgerová, postdoktorandka z McMasterova centra pro starověkou DNA, která výzkum vedla.

Nemoc, o níž našla v latríně důkazy, způsobuje Schistosoma mansoni, vodní parazitická motolice, které se česky říká krevnička střevní. Organismus, který je v jedné ze svých vývojových fází vzhledem podobný komiksové bublině, se umí zavrtat do kůže, projít krevním řečištěm a usadit se ve střevech.

Tam se rozmnožuje a uvolňuje vajíčka, která se dostávají do těla člověka prostřednictvím odpadních látek. V současné době má tohoto parazita asi 83 milionů lidí, nejvíce v již zmíněné Africe, ale i ve Střední a Jižní Americe.

Krevnička střevní
Zdroj: CDC

Ledgerová objevila zachovalé vajíčko v obsahu latríny z patnáctého století v dnešní Belgii, což jsou celé tisíce kilometrů od Afriky. Až doposud chyběly důkazy o tom, že by se tehdy tento parazit v Evropě šířil. Nový objev však současně ukazuje, kudy a jak se mohl dostat do Ameriky.

Archeoepidemiologie

Podle studie, která vyšla v odborném časopise Parasitology, pochází latrína z domu, který sloužil jako místo setkávání kastilské kupecké komunity. Tito kupci se živili převážně dovozem zboží z Afriky, což naznačuje, kudy se krevnička do Brugg dostala. A historici našli důkazy, že stejná skupina obchodníků byla zodpovědná i za rozvoj obchodu s otroky, konkrétně za trasu, která mířila do Nového světa.

„Španělský dům“, kde se nacházela latrína, sloužil obchodníkům z Pyrenejského poloostrova
Zdroj: Ghent University Library

Kombinace těchto historických záznamů s archeologickými a parazitologickými údaji je podle autorů nové studie zcela unikátní. Pomáhá tak lépe pochopit nejen migraci lidí, ale také přenos nemocí v minulosti.

„Naše výsledky vypovídají o složitosti středověkého městského života i o tom, jak byl tento svět už před celými staletími propojený. Poskytují nejen nový pohled na každodenní život lidí ve středověkých Bruggách, ale také ukazují, jak město, které bylo známé jako mezinárodní centrum pro lidi, zboží a myšlenky, nevyhnutelně také usnadňovalo šíření nemocí prostřednictvím svých silných námořních obchodních sítí,“ dodávají autoři.

Nutno také podotknout, že v Evropě se nyní tento parazit nevyskytuje, zejména díky kvalitnější hygieně a také proto, že na tomto kontinentu ubývá stojatých vod spojených například s bažinami.

Vědci nyní plánují analyzovat DNA parazita z latríny. Chtěli by z ní zjistit, jak se lišil od těch současných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 13 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 15 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 16 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 17 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 18 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.