Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.

Jedním z nově objevených druhů je pruhovaná vakoveverka s latinským názvem Dactylonax kambuayai. Jejím typickým znakem je mimořádně dlouhý čtvrtý prst, který je dvakrát delší než ty ostatní. Vakoveverka ho používá k lovu larev dřevokazného hmyzu podobně jako třeba madagaskarský lemur ksukol.

Druhým druhem je vačnatec s latinským názvem Tous ayamaruensis, který je úzce příbuzný s australským vakovcem létavým. Nemá ale uši porostlé srstí a má chápavý ocas. Ani jeden z druhů zatím nedostal české jméno.

Srovnání prstů: (a) nově objevené vakoveverky Dactylonax kambuayai s (b) vakoveverkou dlouhoprstou a vakoveverkou Dactylonax ernstmayri
Zdroj: Journals of Australian Museum

Dosud jen fosilie

Oba druhy dosud věda znala jen z fosilií nalezených v Austrálii. Vědeckému týmu se je podařilo najít a vyfotografovat s pomocí místních komunit na poloostrově Ptačí hlava v severozápadní části ostrova Nová Guinea, napsal server New Scientist. Tato část Nové Guineje spadá pod Indonésii.

Fosilní nálezy původně naznačovaly, že Dactylonax kambuayai žil v centrální oblasti australského Queenslandu asi před třemi sty tisíci lety, ale zřejmě tam vyhynul v době ledové. Až do nynějšího objevu ho vědci znali jen z kosterních ostatků na Papui Nové Guineji, které byly staré nejméně šest tisíc let.

Také Tous ayamaruensis byl pokládán za dávno vyhynulého. Jako první ho popsal australský zoolog Ken Aplin, který poskládal fosilní fragmenty nalezené koncem 20. století v západní části Papuy.

Flannery tvrdí, že tyto objevy jsou důkazem toho, že poloostrov Ptačí hlava, známý také jako Vogelkop, byl kdysi součástí australského kontinentu. Tato souvislost podle něj může mít širší dopady.

Tim Flannery
Zdroj: Reuters/Tim Wimborne

„Tamní lesy mohou skrývat ještě více skrytých pozůstatků dávno minulé Austrálie,“ dodal Flannery, který je známý také jako autor řady knih, z nichž česky vyšly Objevuj svět zvířat – Podivní, divocí, úžasní! (2020) a Měníme podnebí: minulost a budoucnost klimatických změn (2005, 2007).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...