Vědci odebrali vzorky virů starých 15 tisíc let z ledu v čínských horách. Našli tam desítky neznámých druhů

Vědci našli ve dvou vzorcích ledu odebraných z Tibetské náhorní plošiny v Číně viry staré téměř patnáct tisíc let. Dokázaly tuto hibernaci v ledu přežít – většina z nich se ani vzdáleně nepodobá žádným dosud popsaným virům.

Experti z Byrdova centra pro výzkum polárních a klimatických jevů nové viry popsali v odborném časopise Microbiome. Autoři studie jsou z výsledků nadšení. Věří, že jim detailní studium pomůže pochopit dlouhodobou evoluci virů. Aby vůbec byli schopní tyto prastaré „organismy“ studovat, museli vytvořit novou metodu, jak je analyzovat zcela bezpečně a přitom čistě – aniž by došlo jakkoliv ke kontaminaci jak virů, tak i vnějšího prostředí.

„Tyto ledovce vznikaly postupně a spolu s prachem a plyny se v nich ukládalo také mnoho virů,“ uvedl hlavní autor studie Zhi-Ping Zhong. „Ledovce v západní Číně nejsou dobře prozkoumané. Naším cílem je využít tyto informace k tomu, abychom pochopili, jak vypadal svět v minulosti. A viry jsou součástí tohoto minulého světa.“

Vědci v rámci výzkumu analyzovali ledová jádra odebraná v roce 2015 z ledovce Guliya v západní Číně. Stalo se tak ve velkých nadmořských výškách – Guliya leží sedm tisíc metrů nad mořem. Jádra v sobě obsahují vrstvy, které zachycují vše, co bylo v atmosféře kolem nich v době, kdy jednotlivé vrstvy zamrzaly. Vznikla tak jakási časová osa, kterou vědci využívají k lepšímu poznání klimatických změn, mikrobů, virů a plynů v průběhu historie – jde vlastně o jakousi obdobou letokruhů.

Vědci určili stáří ledu na téměř patnáct tisíc let – využili na to tradiční i nové metody. Při analýze našli genetické kódy 33 virů. Čtyři z nich už vědecká komunita znala, ale nejméně 28 je zcela nových. Zdá se, že přibližně polovina přežila v době, kdy byla zmrzlá, nikoli navzdory ledu, ale díky němu.

„Jedná se o viry, kterým by se v extrémních podmínkách dařilo,“ uvedl Matthew Sullivan, spoluautor studie a profesor mikrobiologie. „Tyto viry mají geny, které jim pomáhají infikovat buňky v chladném prostředí – jde o doklady toho, jak je virus schopen přežít v extrémních podmínkách,“ doplnil. Metoda, kterou vědci viry dostali z ledových jader, je podle něj skvělá a dala by se využít i v jiných extrémních podmínkách, například takových, jaké panují na ostatních planetách Sluneční soustavy.

Viry známé i neznámé

Čtyři z virů v jádrech ledovce Guliya byly už dříve identifikovány: patří do rodin virů, které obvykle infikují bakterie. Vědci naši viry v ledu v mnohem nižších koncentracích, než jaké byly zjištěny v oceánech nebo v půdě.

Analýza také ukázala, že viry pravděpodobně pocházejí z půdy nebo rostlin – nikoliv ze zvířat nebo lidí.

Studium virů v ledovcích je relativně nový obor, jedná se ale o oblast vědy, která je s měnícím se klimatem stále důležitější, uvedli autoři výzkumu. O virech a mikrobech v těchto extrémních prostředích toho totiž víme jen velmi málo a nejsme si jistí, co se tam vlastně nachází. Jejich pochopení je však nesmírně důležité. Pomůže třeba odpovědět na otázku, jak bakterie a viry reagují na klimatické změny nebo co se stane, když přejdeme z doby ledové do teplého období, v jakém se nacházíme nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.