Vědci otestovali novou vakcínu proti covidu. Chrání i proti přenosu a podává se ve spreji

Vědci ze dvou amerických univerzit zveřejnili první výsledky nové vakcíny proti covidu, která je unikátní tím, že se nepodává injekčně, ale nosem. Testy na myších a fretkách ukázaly, že je nejen plně chrání před smrtícím průběhem nemoci, ale současně dokonale blokuje přenos viru ze zvířete na zvíře. Výsledky vyšly 2. července v časopise Science Advances.

„V současné době dostupné vakcíny proti covidu-19 jsou sice velmi úspěšné, ale většina světové populace stále není očkována a existuje proto poptávka po dalších vakcínách, které se snadno používají a účinně zastavují onemocnění i přenos,“ uvedl imunolog Paul McCray, který je spoluautorem výzkumu. „Pokud se tato nová vakcína proti covidu-19 ukáže účinnou také u lidí, může pomoci zablokovat přenos viru SARS-CoV-2 a ještě lépe pomoci kontrolovat pandemii,“ dodal vědec.

Na rozdíl od tradičních vakcín, které potřebují injekci, se tato vakcína podává prostřednictvím nosního spreje – podobně se už dnes podávají některá očkování proti sezonní chřipce. Další výhodou je, že vakcína použitá ve studii vyžaduje pouze jednu dávku a může být skladována při běžných teplotách v chladničce po dobu nejméně tří měsíců.

Vakcína, která by mohla změnit boj proti covidu

„Tento princip očkování vyvíjíme už víc než 20 let a na nových variantách zaměřených proti covidu-19 jsme začali pracovat už na samotném začátku pandemie,“ říká doktor Biao He, profesor na katedře infekčních chorob na College of Veterinary Medicine na University of Georgia a spoluvedoucí studie.

„Naše preklinické údaje ukazují, že tato vakcína nejen chrání před infekcí, ale také významně snižuje pravděpodobnost přenosu,“ dodává lékař. A právě to je zásadní pro přerušení řetězce přenosu covidu – současné vakcíny totiž lépe chrání před vážným průběhem než právě před přenosem.

Experimentální vakcína využívá neškodný virus parainfluenzy 5 (PIV5), který dopraví do buněk spike protein viru SARS-CoV-2. Ten tam vyvolá imunitní odpověď, která chrání před další infekcí covidem.

PIV5 je příbuzný virům běžného nachlazení a snadno infikuje různé savce, včetně člověka, aniž by ale vyvolal nějak nepříjemnější onemocnění. Stejný tým už dříve prokázal, že jiná varianta této očkovací látky dokáže zcela ochránit pokusná zvířata před nebezpečným koronavirovým onemocněním MERS.

Tak trošku jiná vakcína

Tato vakcína se od těch používaných v současnosti liší tím, že se zaměřuje na slizniční buňky v nose a dýchacích cestách. Tyto buňky jsou hlavním vstupním místem většiny infekcí viru SARS-CoV-2 a současně místem, kde se virus zpočátku namnoží tolik, že pak může tělo napadnout.

Virus vznikající v těchto buňkách může proniknout hlouběji do plic a dalších orgánů v těle, což může vést k závažnějšímu onemocnění. Kromě toho se virus vytvořený v těchto buňkách může snadno vylučovat vydechováním, což umožňuje přenos z jedné nakažené osoby na další.

Studie ukázala, že vakcína vyvolala lokalizovanou imunitní odpověď zahrnující protilátky a buněčnou imunitu, která myši zcela ochránila před smrtelnými dávkami viru SARS-CoV-2. Zabránila současně infekci a onemocnění u fretek, a co je důležité, zdá se, že zablokovala přenos covidu-19 z infikovaných fretek na jejich nechráněné a neinfikované sousedy v kleci.

Vědci chtějí po tomto úspěchu ve výzkumu pokračovat a začít s testy na lidských dobrovolnících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...