Vědci plně popsali genom kůrovce. Otevírá to možnosti k ukončení jeho invaze

Vědcům se podařilo zmapovat celý genom kůrovce, tedy hmyzu, který se správně jmenuje lýkožrout smrkový. Tento průlom otevírá cestu k novému výzkumu a zejména k mnohem účinnějším způsobům, jak tohoto nebezpečného škůdce kontrolovat.

Zmapování genomu kůrovce podle autorů výzkumu umožňuje mnohem hlouběji pochopit, jak a proč se stal v Evropě i Asii tak úspěšným. Mimo jiné odhalilo, že lýkožrout smrkový má neobvykle velké množství genů, které pomáhají rozkládat buněčné stěny rostlin. Naopak se nezdá, že by měl zvýšený počet genů, které mu umožňují zbavovat se cizorodých látek, což je překvapivé, protože pryskyřice ve stromech je pro hmyz toxická.

Vědci doufají, že dokončené sekvenování celého genomu lýkožrouta by mohlo už brzy otevřít cestu k vývoji vysoce účinné a současně přesně cílené zbraně – takzvané interference RNA (RNAi).

Tajná zbraň proti kůrovci

RNAi je nástroj molekulární biologie, který cíleně a s vysokou přesností potlačuje nějaký gen tím, že hmyzu podává dvouvláknovou RNA, například prostřednictvím potravy. To nakonec způsobí, že se produkce bílkovin z příslušného genu dočasně zastaví nebo sníží, aniž by došlo ke změně genomu. Tato metoda může poskytnout jasné informace o rolích, které hrají konkrétní geny v biologii kůrovce, přičemž tento proces je nyní usnadněn sekvenováním celého genomu brouka.

„Doufáme, že časem bude metoda RNAi využitelná i při praktické kontrole škůdců v lesích,“ popsali vědci. „Mohli bychom například potlačit geny, které mají přímý vliv na přežití, nebo se zaměřit na geny, které jsou klíčové pro rozmnožování kůrovce nebo jeho schopnost vnímat feromony používané při páření a napadat smrkové lesy,“ uvedl jeden z autorů Martin N. Andersson.

Protože je tato metoda založená na využití genomu jednoho konkrétního druhu, nemá žádné nežádoucí, škodlivé vedlejší účinky na jiné organismy.

Jak výzkum probíhal?

Aby vědci dokázali genom kůrovce získat, provedli v laboratoři sourozenecké páření deseti generací brouků. Tímto způsobem získali DNA s relativně malým počtem variací. Poté získali DNA z přibližně sta brouků. Ta byla biochemicky sekvenována v malých úsecích, které byly následně sestaveny pomocí výkonných počítačů.

Vědci pak porovnali výsledky s genomy jiného hmyzu a analyzovali, které geny se u lýkožrouta smrkového rozšířily a které byly redukovány v porovnání s jinými blízce příbuznými druhy. Podle autorů jejich vyhodnocení naznačuje, že genom je velmi kvalitní a srovnatelný s některými z nejlépe prozkoumaných genomů jiných druhů hmyzu, jako jsou například ovocné mušky a komáři.

Na analýze genomu se podíleli i čeští vědci z České zemědělské univerzity v Praze. „Genom byl sekvenován v rámci projektu Extemit K OP VVV, který začal na naší univerzitě v roce 2017 a je zaměřen na mitigaci klimatických změn v lesnictví, a to především na rozšíření kůrovce,“ uvedla Anna Jirošová, která na výzkumu pracovala. „Projekt takového rozměru jako sekvenace plného genomu je náročný a byli do něj zapojeni odborníci z dalších světových institucí,“ dodává vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.