Vědci pracují na „matce všech repelentů“. Nasadí feromony

Klíšťata se bojí mravenců, ukázal nový výzkum. Vědce také rovnou napadlo, jak toho využít – otestovali mravenčí feromony jako repelent proti nebezpečným parazitům.

Klíšťata jsou všude, podle nových výzkumů dokonce více v parcích než ve volné přírodě. Přenášejí spoustu nebezpečných nemocí a ochrana před nimi je složitá. Vědci proto neustále pracují na nových typech repelentů, které by člověka i zvířata před roztoči ochránily. Stále více se inspirují v přírodě a jejích mechanismech – ty totiž na rozdíl od lidských laboratoří měly díky evoluci na vývoj vlastních triků desítky milionů let.

Právě z přírody pochází nová potenciálně velmi účinná ochrana proti klíšťatům, kterou zkoumají vědci z Univerzity Simona Frasera (SFU). Jejich výzkum vydaný v odborném časopise Royal Society Open Science naznačuje, že použití feromonů mravenců jako lokálního repelentu nebo jako bariéry v prostředí může pomoci ochránit turisty před kousnutím klíšťat.

„Klíšťata mají ráda spoustu míst a spoustu ročních období, kdy jsme i my rádi venku a užíváme si počasí,“ říká hlavní autorka Claire Goodingová z SFU. „V létě, v sezoně venkovních sportů, je poměrně velké riziko setkání s klíštětem. Lidé se s nimi často setkávají na okrajích stezek.“ Klíšťata přenášejí více nemocí než ostatní roztoči i hmyz a jejich přirozený areál se může v důsledku klimatických změn rozšiřovat, což zvyšuje potřebu strategií řízení i nových repelentů.

Na cestě k lepším repelentům

Klíšťata, stejně jako většina jiných tvorů, mají své predátory, kterým se logicky pokoušejí vyhnout. Vědci z SFU prozkoumali, jakých druhů se klíšťata nejvíc obávají, ale také podle čeho je poznají a jestli mají nějaké adaptace, jak se jim klidit z cesty.

„Rozhodli jsme se podívat na mravence, protože jsou společenským hmyzem a ke vzájemné komunikaci používají obrovskou škálu feromonů,“ vysvětluje Goodingová. „Jsou zkrátka chemicky hluční. A pro tvory, kteří vnímají svět chemicky, je snadné na základě feromonů předvídat, kde se budou nacházet.“ Přesně tak poznávají svět klíšťata – chemické signály jsou pro ně stejně důležité v orientaci, jako pro člověka oči.

Ukázalo se, že klíšťata se vyhýbají povrchům, kde se vyskytovali mravenci, a to docela dlouhou dobu poté, co vědci mravence odstranili. „Poznala, že tam jsou mravenci, a v podstatě si řekla, tam nepůjdu, protože tam mohou být mravenci, nebo se tam mohou brzy vrátit,“ popisuje Claire Goodingová výsledky výzkumu.

Její tým pak identifikoval specifické chemické feromony a také dvě mravenčí žlázy, které je produkují. V předposlední fázi výzkumu vytvořili ve spolupráci s chemiky umělou verzi těchto feromonů. Úplně nakonec zjistili, že klíšťata se vyhýbají i povrchu ošetřenému tímto syntetickým feromonem.

Tým, který spolupracuje s komerčními partnery na dalším rozšiřování objevů do aplikační sféry, už podal na repelentní chemikálie patentovou přihlášku. Doufají, že se je podaří uvést na trh pro reálné použití, a to buď jako lokální repelent ve formě spreje, jímž se dá ošetřit oblečení nebo tělo, anebo dokonce jako takzvaný environmentální repelent, jímž by se daly nasprejovat celé plochy, odkud je třeba klíšťata vyhnat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 14 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 16 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 16 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 17 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 19 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.