Vědci se vydali na cestu do prehistorie líbání. Má zřejmě evoluční původ

Polibkem začíná v lidském životě spousta z těch nejdůležitějších věcí – nový vztah, počínání nového života, setkávání i loučení s těmi, které milujeme nejvíc, ale třeba i politická jednání. Ale kdy a jak se líbání zrodilo? Podle nové studie se líbání vyvinulo u předků člověka přibližně před dvaceti miliony let, provozovali ho téměř jistě už neandertálci. Přesto ho dnes zná jen asi polovina kultur na Zemi.

Na začátku každého výzkumu je definice problému. V tomto případě museli vědci říct, co je to podle nich vlastně polibek. Odrazili se od nudné definice – jde podle nich o „neagresivní kontakt úst na ústa bez přenosu potravy“. Po definování se pokoušeli rekonstruovat původ tohoto chování.

Autoři nové studie publikované v časopise Evolution and Human Behavior se soustředili jen na primáty, tedy opice, lidoopy a lidi. Zjistili, že líbání je prastará aktivita, který se vyvinula u předků lidoopů už před 21,5 až 16,9 milionu let. Díky tomu dodnes přetrvává u většiny přežívajících druhů lidoopů.

„Je to poprvé, co někdo použil široký evoluční pohled k prozkoumání líbání,“ uvedla Matilda Brindlová, evoluční bioložka z Oxfordské univerzity. „Naše zjištění přispívají k rostoucímu množství prací, které zdůrazňují pozoruhodnou rozmanitost sexuálního chování našich primátích příbuzných.“

Vědci měli k dispozici veškeré dostupné informace o líbání moderních druhů primátů. Líbání vzali jako evoluční „vlastnost“ a na základě toho provedli deset milionů počítačových simulací, ve kterých napodobili nejrůznější scénáře evoluce primátů, a odhadli tak pravděpodobnost líbání u různých předků člověka.

Vycházeli přitom z dat o chování, anatomii a mnoha dalších oblastech primatologie. Díky tomu dokázali – jak alespoň věří oni i recenzenti, kteří studii přijali – zpětně rekonstruovat chování dávno vymřelých zvířat.

Polibek s neandertálcem

Tato metoda odhalila, že velmi pravděpodobně se líbali například neandertálci. Kromě předchozích důkazů, že lidé a tito dávno vyhynulí příbuzní se křížili mezi sebou, výsledky silně naznačují, že se Homo sapiens a neandertálci také líbali.

Líbání může při pohledu z Evropy nebo USA vypadat jako univerzální chování, ve skutečnosti je ale Homo sapiens druhem, u něhož tato činnost univerzální ani zdaleka není. Tuto aktivitu provozuje jen menšina lidských kultur – podle autorů je zdokumentováno pouze v 46 procentech.

A právě proto je pro vědce tak zajímavé. Jde u člověka o kulturní vynález, anebo evoluční jev? A pokud člověk opravdu líbání zdědil po předcích, „zapomněly“ ho některé lidské kultury cíleně? Autoři studie netvrdí, že získali odpověď na tyto nesmírně složité otázky, ale věří, že našli cestu, kudy se při jejich studiu vydat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...