Vědci tvrdí, že se jim podařil největší objev antibiotik v historii. Využili umělou inteligenci

Objevit látky, které umí ničit bakterie, je věc buď náhody – jako tomu bylo u penicilinu – anebo desítek let nesmírně náročné práce. Vědci teď našli třetí cestu: využili umělou inteligenci. A uspěli.

Pro lidstvo neexistuje větší zdravotní hrozba, než je odolnost bakterií proti antibiotikům, tvrdí už řadu let Světová zdravotnická organizace. Pokud by se více druhů bakterií naučilo bránit proti antibiotikům, vrátilo by to medicínu o sto let zpět a smrtícími by se znovu stala drobná zranění, operace zubů nebo třeba porody. Tam všude totiž do otevřeného lidského těla pronikají bakterie a tam všude je antibiotika ničí.

Bakterie si opravdu odolnost proti této obraně vyvíjejí, a to čím dál rychleji a účinněji. Tato antimikrobiální rezistence způsobila v roce 2019 celosvětově více než 1,2 milionu úmrtí a podle Světové zdravotnické organizace by se toto číslo mohlo do roku 2050 zvýšit na deset milionů úmrtí ročně.

Vědci tak stále zoufaleji hledají nějaké látky, které by mohly nahradit současná antibiotika, jež rok od roku ztrácejí účinnost. Jenže to není vůbec lehké. Penicilin byl doslova zásah do černého, protože se v něm podařilo náhodou odhalit nesmírně účinného zabijáka bakterií. Mohl by se podařit nějaký podobný objev? V to doufají výzkumníci, kteří se rozhodli nahradit náhodu umělou inteligencí.

V odborném časopise Cell nyní popsali, jak využili AI pro studium celoplanetárního mikrobiomu. Pomocí strojového učení se pokusili najít v nesmírně rozmanitém spektru všech mikrobů světa něco užitečného, co by se mohlo vyrovnat současným antibiotikům. A tvrdí, že uspěli.

Profesor César de la Fuente z Pensylvánské univerzity, který výkum vedl, oznámil, že našli asi milion nových buněk, které by dosud využívaná antibiotika mohly nahradit.

Mikrobi jsou všudypřítomní, nacházejí se v atmosféře, hlubinách oceánu, půdě, ale i lidských vnitřnostech. Popsat vlastnosti všech těchto miniaturních tvorečků je lidskými silami téměř nemožné. Přesně tohle je ideální úkol pro algoritmus založený na strojovém učení, který umí třídit obrovské množství informací.

Jako hledat jehlu v kupce sena

V rámci této studie vědci shromáždili genomy uložené ve veřejně dostupných databázích a hledali úseky DNA, které by mohly mít antimikrobiální aktivitu. K ověření těchto předpovědí použili chemii, aby v laboratoři syntetizovali stovku těchto molekul a poté je otestovali, aby zjistili, jestli opravdu mohou zabíjet bakterie. Ukázalo se, že ano: 79 procent molekul dokázalo zabít alespoň jeden druh bakterie, což znamená, že by mohly sloužit jako potenciální antibiotikum.

Podle de la Fuenty je jeho studie vůbec „největším objevem antibiotik v historii“, ale v deníku The Guardian současně uvedl, že si uvědomuje úskalí své práce. Stejná technologie by totiž mohla pomoci najít nejen léky, ale třeba také jedy nebo jiné smrtící látky.

Tento výzkum rozhodně neznamená, že je problém antibiotické rezistence vyřešený. Studie potřebné pro schválení nového antibiotika totiž bývají nesmírně časově náročné, trvají mezi deseti a dvaceti lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...