Vědci tvrdí, že se jim podařil největší objev antibiotik v historii. Využili umělou inteligenci

Objevit látky, které umí ničit bakterie, je věc buď náhody – jako tomu bylo u penicilinu – anebo desítek let nesmírně náročné práce. Vědci teď našli třetí cestu: využili umělou inteligenci. A uspěli.

Pro lidstvo neexistuje větší zdravotní hrozba, než je odolnost bakterií proti antibiotikům, tvrdí už řadu let Světová zdravotnická organizace. Pokud by se více druhů bakterií naučilo bránit proti antibiotikům, vrátilo by to medicínu o sto let zpět a smrtícími by se znovu stala drobná zranění, operace zubů nebo třeba porody. Tam všude totiž do otevřeného lidského těla pronikají bakterie a tam všude je antibiotika ničí.

Bakterie si opravdu odolnost proti této obraně vyvíjejí, a to čím dál rychleji a účinněji. Tato antimikrobiální rezistence způsobila v roce 2019 celosvětově více než 1,2 milionu úmrtí a podle Světové zdravotnické organizace by se toto číslo mohlo do roku 2050 zvýšit na deset milionů úmrtí ročně.

Vědci tak stále zoufaleji hledají nějaké látky, které by mohly nahradit současná antibiotika, jež rok od roku ztrácejí účinnost. Jenže to není vůbec lehké. Penicilin byl doslova zásah do černého, protože se v něm podařilo náhodou odhalit nesmírně účinného zabijáka bakterií. Mohl by se podařit nějaký podobný objev? V to doufají výzkumníci, kteří se rozhodli nahradit náhodu umělou inteligencí.

V odborném časopise Cell nyní popsali, jak využili AI pro studium celoplanetárního mikrobiomu. Pomocí strojového učení se pokusili najít v nesmírně rozmanitém spektru všech mikrobů světa něco užitečného, co by se mohlo vyrovnat současným antibiotikům. A tvrdí, že uspěli.

Profesor César de la Fuente z Pensylvánské univerzity, který výkum vedl, oznámil, že našli asi milion nových buněk, které by dosud využívaná antibiotika mohly nahradit.

Mikrobi jsou všudypřítomní, nacházejí se v atmosféře, hlubinách oceánu, půdě, ale i lidských vnitřnostech. Popsat vlastnosti všech těchto miniaturních tvorečků je lidskými silami téměř nemožné. Přesně tohle je ideální úkol pro algoritmus založený na strojovém učení, který umí třídit obrovské množství informací.

Jako hledat jehlu v kupce sena

V rámci této studie vědci shromáždili genomy uložené ve veřejně dostupných databázích a hledali úseky DNA, které by mohly mít antimikrobiální aktivitu. K ověření těchto předpovědí použili chemii, aby v laboratoři syntetizovali stovku těchto molekul a poté je otestovali, aby zjistili, jestli opravdu mohou zabíjet bakterie. Ukázalo se, že ano: 79 procent molekul dokázalo zabít alespoň jeden druh bakterie, což znamená, že by mohly sloužit jako potenciální antibiotikum.

Podle de la Fuenty je jeho studie vůbec „největším objevem antibiotik v historii“, ale v deníku The Guardian současně uvedl, že si uvědomuje úskalí své práce. Stejná technologie by totiž mohla pomoci najít nejen léky, ale třeba také jedy nebo jiné smrtící látky.

Tento výzkum rozhodně neznamená, že je problém antibiotické rezistence vyřešený. Studie potřebné pro schválení nového antibiotika totiž bývají nesmírně časově náročné, trvají mezi deseti a dvaceti lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 8 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.