Vědci v Africe objevili vzácný druh bércouna. Půl století byl na seznamu pravděpodobně vyhynulých živočichů

Bércoun somálský je málo známý savec, který vzhledem připomíná myš s dlouhým čenichem, ovšem jeho příbuzným jsou sloni. Vědci ho měli od 70. let na seznamu „pravděpodobně vyhynulých“ živočichů – nyní se ale tyto tvorečky podařilo znovu objevit vědecké výpravě v Džibutsku, malém státě ležícím v Africkém rohu. Informoval o tom odborný časopis PeerJ.

Bércounům se v angličtině říká „rejsci sloní“, protože prvnímu ze zmíněných tvorů se podobají a s druhým jsou příbuzní – stejně jako s hrabáči kapskými či kapustňáky. Svůj výrazně dlouhý čenich připomínající chobot používají k lovu hmyzu, kterým se živí.

Na světě existuje 20 druhů bércounů, ale bércoun somálský (Elephantulus revoilii) patří mezi nejzáhadnější. Vědci ho zatím znali jen díky 39 exemplářům, které byly odchyceny v Somálsku před desítkami let a nyní jsou uloženy v muzeích.

  • Bércouni (Macroscelidea) jsou řád drobných hmyzožravých savců endemických pro Afriku. Řád tvoří jediná čeleď bércounovití (Macroscelididae). Bércouni mají jisté rysy, které jsou blízké hmyzožravcům, na druhé straně mají i znaky naprosto odlišné. Mají například kompletní středoušní dutinu, velká zygomata (lícní kosti) a naopak malé čichové laloky.
  • Zdroj: Wikipedie

Americký vědec Steven Heritage, který se výpravy účastnil,  podle BBC řekl, že byl naprosto nadšený, že se tento druh znovu podařilo objevit. „Netušili jsme, jaké druhy v Džibutsku objevíme. A byli jsme opravdu nadšení, když jsme otevřeli první past a uviděli typický znak bércouna somálského – ocas s krátkou štětičkou srsti. V tu chvíli jsme se na sebe podívali a věděli jsme, že jsme narazili na něco speciálního.“

Směs s burákovým máslem jako návnada

Tým nastražil více než tisíc pastí na 12 různých míst a jako návnadu použil směs burákového másla, ovesné kaše a kvasnic. Během expedice celkem viděli 12 bércounů somálských a podařilo se jim natočit první video a pořídit první fotografie živých bércounů somálských pro vědeckou dokumentaci.

Životní prostředí tohoto druhu není podle vědců bezprostředně ohroženo, protože žijí v těžko dostupné oblasti daleko od zemědělských ploch a lidské zástavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...