Vědci vytvořili první interaktivní mapu hekání a funění. Má dva tisíce výrazů a 24 emocí

„Uf“, „pfff“, „hmmm“, „mňo“. Lidé neustále vydávají nějaké zvuky, které se nedají popsat jako slova. Přesto tyto výrazy mají své významy. Nová vědecká studie ukázala, jak časté tyto zvuky jsou, kolik nesou významů a jak důležité jsou v mezilidské komunikaci.

Jazykovědci a psychologové z univerzity v Berkeley rozebrali, jak často lidé dělají takové zvuky, vědecky řečeno zpracovali statistickou analýzu nonverbálních reakcí. Popsali přibližně dvě tisícovky takových zvuků, které přenášejí nejméně 24 druhů emocí.

Starší práce, které se pokusily tento složitý problém popsat, přitom dokázaly rozlišit jen 13 emocí.

V odborném časopise American Psychologist Journal vědci popsali výsledky a také představili první interaktivní automapu neverbální komunikace. Uživatelsky je jednoduchá, stačí kurzorem projíždět po obrazovce a občas se zastavit na nějakém bodu. Automaticky se ozve konkrétní zvuk: vzdech, výkřik, vzlyk a podobně. Mapa je dostupná on-line zde.

 „Tato studie je zatím nejpodrobnější ukázkou toho, jak bohatý je emocionální repertoár tohoto druhu komunikace. Obsahuje krátké signály asi dvou tuctů emocí. Od úcty přes obdiv, zájem, sympatie až po rozpaky,“ uvedl hlavní autor studie Dacher Keltner, který v Berkeley vyučuje psychologii.

Poslechněte si celý článek v podobě Podcastu:

Neverbální komunikace

Tento druh jazykové komunikace je starší než mluvená řeč, naši prapředci ji používali miliony let a zřejmě se od dávné minulosti příliš nezměnila. Pro vědce je nesmírně zajímavá, protože jde o koncentrované významy, které jsou přesto snadno rozpoznatelné.

V novém výzkumu zároveň experti popsali, že lidé jsou schopní zcela přesně rozlišit emocionální významy těchto zvuků ve zlomku sekundy.

„Náš výzkum ukazuje, že hlas je mnohem silnějším nástrojem na vyjadřování emocí, než se zatím předpokládalo,“ uvedl další z autorů Alan Cowen.

Interaktivní mapa, která je hlavním výsledkem práce, nejen ukazuje, jak vypadá lidské vyjadřování emocí i jejich rozložení, ale má význam i pro komerční účely. Její autoři věří, že by se dala využít pro nejrůznější robotické asistenty a umělé inteligence, které se pokoušejí komunikovat s lidmi. Mohlo by to pomoci s mnohem přesnějším rozeznáváním emocí v lidské řeči. Nabízí se také automatické využití například na linkách bezpečí a v dalších varovných systémech.

Další možné použití je v medicíně, především při práci s lidmi, kteří trpí nemocemi, jako jsou demence, autismus a dalšími, které způsobují zhoršené vnímání emocí. „Máme před sebou přesně rozdělené emoce a můžeme na nich testovat, jestli je naši pacienti rozlišují,“ vysvětluje Cowen. To podle něj může pomoci rychleji přijít s diagnózou. „Například můžeme člověku s podezřením na nějakou duševní poruchu předložit sérii zvuků, abychom zjistili, je-li schopný rozlišit mezi nadšením a zmatením.“

Omezení na USA není na škodu

Materiál vznikl ve Spojených státech a je tedy spojený s anglicky mluvícími lidmi. Zkušenosti však naznačují, že může být platný pro většinu světa – neverbální jazykový kód je zřejmě starší než jazyky.

Jak moc se tento druh komunikace liší mezi jazyky a jazykovými skupinami, zatím vědci příliš nezkoumali. Hodlají se tomu ale věnovat v budoucnosti – také to by mohlo přinést praktické výsledky, například v automatickém překládání jazyků. Tyto výrazy tvoří svým množstvím významnou část mluveného jazyka, která se podílí na jeho schopnosti vyjadřovat emoce. Pokud by stroje uměly rozpoznat druh emoce ve větě, snadněji by se jim překládal její význam, kontext i smysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...