Vědci z Cambridge hlásí průlom. Vytvořili v laboratoři lidskou krev

Vědci z Cambridgeské univerzity vypěstovali v laboratoři biologické struktury podobné embryu, které dokázaly vyrábět lidské krevní buňky. Tento průlom otvírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání, tvrdí autoři studie z Cambridge.

„Bylo vzrušující pozorovat, když se v misce objevila krvavě červená barva, která byla viditelná i pouhým okem,“ řekl výzkumník z Gurdonova institutu na Cambridgeské univerzitě Jitesh Neupane, který je hlavním autorem práce.

Cesta k umělé krvi

Lidské kmenové buňky používané k pěstování embryonálních struktur se dají vytvořit z jakékoli buňky v těle. To znamená, že tento postup by mohl také připravit cestu pro laboratorní výrobu lidské krve, která je plně kompatibilní s vlastním tělem pacienta. Jedná se o jeden ze svatých grálů medicíny – přes obrovský pokrok v mnoha oborech je totiž stále celá řada zákroků omezená množstvím dostupné krve od lidských dárců.

V této nejnovější studii vědci použili lidské kmenové buňky k replikaci některých buněk a struktur, které se obvykle objevují ve třetím a čtvrtém týdnu těhotenství. Neupane a jeho kolegové používají tento modelový systém k pochopení nejranějších fází vývoje srdce a krve.

Schopnost vytvářet krevní kmenové buňky v laboratoři má podle autorského týmu ale i další možná využití – jednoho dne může například umožnit léčbu pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně. A to pomocí jejich vlastních buněk. Tento pokrok je nejnovějším v rychle se rozvíjející oblasti, ve které se modely embryí vytvářejí z kmenových buněk bez nutnosti použití vajíček nebo spermií, což umožňuje náhled do nejranějších fází vývoje člověka.

„I když se jedná stále o ranou fázi, schopnost produkovat lidské krevní buňky v laboratoři představuje významný krok směrem k budoucím regenerativním terapiím, které využívají vlastní buňky pacienta k opravě a regeneraci poškozených tkání,“ míní jeden z autorů studie Azim Surani z již zmíněného Gurdonova institutu.

Etický rozměr

Autoři výzkumu jsou si vědomi toho, že jejich výzkum by mohl být vnímán jako eticky sporný. „Existují jasná pravidla upravující modely lidských embryí založené na kmenových buňkách a veškerý výzkum modelující vývoj lidského embrya musí být před zahájením schválen etickými komisemi. Tato studie získala potřebná schválení a výsledná práce prošla recenzním řízením,“ ujišťují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 9 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.