Vědci z Masarykovy univerzity budou v Antarktidě sledovat vliv klimatu na led i život

Vědci z Masarykovy univerzity budou letos v Antarktidě sledovat dopady klimatické změny na ledovce, permafrost, jezera, vodní toky, půdu a veškerý život od mikroorganismů až po nižší rostliny. Na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse odjede příští pátek z Česka devítičlenná výprava. Koncem ledna pak vyrazí další šestičlenná expedice na Nelsonův ostrov v souostroví Jižní Shetlandy, kde bude sbírat vzorky pro další výzkum.

Letošní expedice mají méně účastníků než v minulých letech, příčinou je dlouhodobě nevyjasněné financování Českého antarktického výzkumného programu. Obě výpravy prozatím hradí přírodovědecká fakulta, zároveň pokračují jednání s ministerstvem školství o optimálním zajištění dlouhodobého financování českých aktivit v Antarktidě. Jde o specifický výzkum, pro který se obtížně hledá vhodný dotační titul.

Devítičlenná výprava měla z Česka na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse vyrazit v neděli, nový termín je pátek 17. ledna. Důvodem je porucha lodi chilského námořnictva, která měla expedici přepravit z Punta Arenas na chilskou stanici na Antarktickém poloostrově.

Kontinuální vědecká činnost je přitom podmínkou pro udržení konzultativního členství Česka v systému Smlouvy o Antarktidě, řekl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Status má pouze 29 států, které tak mohou spolurozhodovat o tom, jaké aktivity je možné v Antarktidě v současnosti a v budoucnu vykonávat. 

Nahrávám video

Expedice na ostrov Jamese Rosse pořádá univerzita téměř patnáct let. Kromě dlouhodobého sledování dopadů změn klimatu na jednotlivé složky životního prostředí čeká v tomto roce odborníky také práce na novém výzkumu.

Co se děje, když mizí led

„V rámci spolupráce s portugalským národním antarktickým programem budeme sledovat vazby mezi osídlením odledněných ploch různými mikroorganismy a rostlinami a ústupem ledovců, a to v řádech tisíciletí, ale i jednotlivých let. Tento výzkum se zaměřuje na celou oblast Antarktického poloostrova a my jej kompletně zajišťujeme na východním pobřeží,“ uvedl Nývlt.

Podobně jako v předchozích letech se vědci na Mendelovu stanici dostanou z Punta Arenas přes stanici Bernardo O'Higgins na Antarktickém poloostrově. „První část cesty absolvujeme na lodi chilského námořnictva a následně nás vrtulníky chilského letectva dopraví na základnu,“ dodal vedoucí letošní expedice Kamil Láska.

Druhým rokem usiluje univerzita o rozšíření antarktického výzkumného programu na Nelsonův ostrov. Mezinárodní výprava pod vedením Pavla Kaplera tam letos vyrazí koncem ledna. Jejími členy budou tři dobrovolníci z Českého antarktického nadačního fondu, který vlastní tamní infrastrukturu, a dva portugalští vědci. Expedice se zaměří na výzkum místní živé přírody, na technické zajištění dlouhodobého sledování klimatu a sběr vzorků pro kolegy z různých výzkumných institucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.