Vědci zkusí přeložit vorvaňštinu. Na projekt nasadili pokročilé umělé inteligence

Porozumět komunikaci největších obyvatel oceánů by mohlo lidstvu pomoci je lépe chránit. Teď ambiciózní vědecký projekt na „překladač do velrybštiny“ nasadil nejpokročilejší umělé inteligence.

Ve sci-fi filmu Příchozí z roku 2016 se pokoušejí vědci domluvit se zcela cizí mimozemskou civilizací. Něco podobného teď zkoušejí i experti v reálném světě, jen se místo obyvatel kosmu snaží mluvit s obyvateli oceánů.

Tento výzkum probíhá na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se skupina expertů z různých oborů pokouší o mezidruhovou komunikaci s vorvani. Tito obří kytovci si spolu povídají pomocí ohlušujících, více než 200decibelových klikacích zvuků. Lidé se teď pokoušejí najít v těchto písních nějaký řád a pravidla, která by se dala vyložit jako gramatika. A na jejím základě pak s vorvani komunikovat.

CETI se podívá vorvaňům na jazyk

Tento výzkum se jmenuje Cetacean Translation Initiative (CETI). Název tohoto pětiletého nového projektu úmyslně odkazuje na iniciativu SETI, která zase pátrá po mimozemských civilizacích. CETI, na němž se podílejí vědci ze šestnácti různých vědeckých institucí, je největším pokusem o mezidruhovou komunikaci v historii.

„Máme co do činění s naprosto neznámou formou komunikace a shromažďování dat může být náročné,“ přibližuje jazykovědec Gasper Begus z Kalifornské univerzity v Berkeley. Spolupracuje na tom s inženýry ze stejné školy, kteří připravují systém dronů, jež budou automaticky označovat velryby a zaznamenávat jejich zvuky a další parametry, jako je orientace, rychlost a teplota.

Obrovský mozek vorvaňů, kteří se na Zemi objevili asi o patnáct milionů let dříve než člověk, jim poskytuje kapacitu pro plánování, sofistikovanou komunikaci a sociální interakce, které trvají desítky let. Sdružují se do velkých rodin a klanů, přičemž každá skupina se vyznačuje vlastním charakteristickým dialektem. Jejich silné cvakavé zvuky jsou vydávány směsí orgánů známých jako spermacety, které se nacházejí na lebce. Podle Beguse jsou zvukové vzorce velryb naučené, nikoli vrozené, jako je tomu třeba u psího štěkotu. 

„Pokud lépe poznáme vorvaně tím, že pochopíme jejich komunikaci a celý rozsah jejich kognitivního a sociálního života, bude pro nás jako druh těžší chovat se k nim jako k necitelným bytostem a ničit je,“ řekl Begus.

Na Kalifornské univerzitě v Berkeley Begus spolupracuje s Shafrirou „Shafi“ Goldwasserovou, americko-izraelskou počítačovou vědkyní a laureátkou prestižní Turingovy ceny. Goldwasserová začala využívat na dešifrování komunikace vorvaňů „umělou inteligenci“. Tyto specializované algoritmy se pokoušejí identifikovat jazykové vzorce v nahrávkách vorvaních hlasů. 

„Pro CETI potřebujeme výrazně rozšířit teorii a praxi neřízeného překladu jazyků, kdy nemáme žádné příklady správného překladu. A to navíc v prostředí, kde jsou naše předběžné znalosti o tom, o čem velryby mohou komunikovat, omezené a nemůžeme ani provádět kontrolované experimenty,“ vysvětluje Goldwasserová. „Nové metody modelování toho, o čem velryby komunikují, nám pomohou zjistit, kdy v překladatelské úloze děláme pokroky, nebo naopak vyloučit navrhované překlady.“

Stejně jako u každé neznámé formy komunikace jsou i zvuky, které vorvani vydávají při vzájemné komunikaci a navigaci pomocí echolokace, plné záhad. Neznámou v komunikačním systému vorvaňů není jen to, co kódy znamenají, ale také to, jak se vlastně testuje a potvrzuje, co si vědci myslí, že znamenají.

Počítač jako dítě

K řešení těchto otázek využije tým pokroku v oblasti umělé inteligence. Begus vyvíjí modely umělé inteligence, které se učí lidskou řeč podobným způsobem, jakým se učí jazyk děti: bez dohledu, bez textu, jenom napodobováním a představivostí. Společně se svým týmem v Berkeley Speech and Computation Lab testuje, jestli se modely, které se takhle učí lidskou řeč, mohou naučit také komunikační systém vorvaňů.

Jiní vědci programu CETI mezitím pracují na dalších oblastech, například na instalaci sítě podvodních mikrofonů, dronů a robotických ryb, které budou skrytě sledovat a zaznamenávat komunikaci vorvaňů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...