Vědci zkusí přeložit vorvaňštinu. Na projekt nasadili pokročilé umělé inteligence

Porozumět komunikaci největších obyvatel oceánů by mohlo lidstvu pomoci je lépe chránit. Teď ambiciózní vědecký projekt na „překladač do velrybštiny“ nasadil nejpokročilejší umělé inteligence.

Ve sci-fi filmu Příchozí z roku 2016 se pokoušejí vědci domluvit se zcela cizí mimozemskou civilizací. Něco podobného teď zkoušejí i experti v reálném světě, jen se místo obyvatel kosmu snaží mluvit s obyvateli oceánů.

Tento výzkum probíhá na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se skupina expertů z různých oborů pokouší o mezidruhovou komunikaci s vorvani. Tito obří kytovci si spolu povídají pomocí ohlušujících, více než 200decibelových klikacích zvuků. Lidé se teď pokoušejí najít v těchto písních nějaký řád a pravidla, která by se dala vyložit jako gramatika. A na jejím základě pak s vorvani komunikovat.

CETI se podívá vorvaňům na jazyk

Tento výzkum se jmenuje Cetacean Translation Initiative (CETI). Název tohoto pětiletého nového projektu úmyslně odkazuje na iniciativu SETI, která zase pátrá po mimozemských civilizacích. CETI, na němž se podílejí vědci ze šestnácti různých vědeckých institucí, je největším pokusem o mezidruhovou komunikaci v historii.

„Máme co do činění s naprosto neznámou formou komunikace a shromažďování dat může být náročné,“ přibližuje jazykovědec Gasper Begus z Kalifornské univerzity v Berkeley. Spolupracuje na tom s inženýry ze stejné školy, kteří připravují systém dronů, jež budou automaticky označovat velryby a zaznamenávat jejich zvuky a další parametry, jako je orientace, rychlost a teplota.

Obrovský mozek vorvaňů, kteří se na Zemi objevili asi o patnáct milionů let dříve než člověk, jim poskytuje kapacitu pro plánování, sofistikovanou komunikaci a sociální interakce, které trvají desítky let. Sdružují se do velkých rodin a klanů, přičemž každá skupina se vyznačuje vlastním charakteristickým dialektem. Jejich silné cvakavé zvuky jsou vydávány směsí orgánů známých jako spermacety, které se nacházejí na lebce. Podle Beguse jsou zvukové vzorce velryb naučené, nikoli vrozené, jako je tomu třeba u psího štěkotu. 

„Pokud lépe poznáme vorvaně tím, že pochopíme jejich komunikaci a celý rozsah jejich kognitivního a sociálního života, bude pro nás jako druh těžší chovat se k nim jako k necitelným bytostem a ničit je,“ řekl Begus.

Na Kalifornské univerzitě v Berkeley Begus spolupracuje s Shafrirou „Shafi“ Goldwasserovou, americko-izraelskou počítačovou vědkyní a laureátkou prestižní Turingovy ceny. Goldwasserová začala využívat na dešifrování komunikace vorvaňů „umělou inteligenci“. Tyto specializované algoritmy se pokoušejí identifikovat jazykové vzorce v nahrávkách vorvaních hlasů. 

„Pro CETI potřebujeme výrazně rozšířit teorii a praxi neřízeného překladu jazyků, kdy nemáme žádné příklady správného překladu. A to navíc v prostředí, kde jsou naše předběžné znalosti o tom, o čem velryby mohou komunikovat, omezené a nemůžeme ani provádět kontrolované experimenty,“ vysvětluje Goldwasserová. „Nové metody modelování toho, o čem velryby komunikují, nám pomohou zjistit, kdy v překladatelské úloze děláme pokroky, nebo naopak vyloučit navrhované překlady.“

Stejně jako u každé neznámé formy komunikace jsou i zvuky, které vorvani vydávají při vzájemné komunikaci a navigaci pomocí echolokace, plné záhad. Neznámou v komunikačním systému vorvaňů není jen to, co kódy znamenají, ale také to, jak se vlastně testuje a potvrzuje, co si vědci myslí, že znamenají.

Počítač jako dítě

K řešení těchto otázek využije tým pokroku v oblasti umělé inteligence. Begus vyvíjí modely umělé inteligence, které se učí lidskou řeč podobným způsobem, jakým se učí jazyk děti: bez dohledu, bez textu, jenom napodobováním a představivostí. Společně se svým týmem v Berkeley Speech and Computation Lab testuje, jestli se modely, které se takhle učí lidskou řeč, mohou naučit také komunikační systém vorvaňů.

Jiní vědci programu CETI mezitím pracují na dalších oblastech, například na instalaci sítě podvodních mikrofonů, dronů a robotických ryb, které budou skrytě sledovat a zaznamenávat komunikaci vorvaňů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 13 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.