Vesmírní archeologové chtějí uchovat vzpomínky na klíčovou dobu lidstva

Několik artefaktů, které se zachovaly po misi Apollo 11, má dnes cenu zlata a touží po nich všechna muzea světa. Přitom existují další tuny těchto předmětů, zůstaly však na Měsíci. A právě jim jsou na stopě vědci nového oboru, vesmírné archeologie.

„Tyto zásadní otisky nejsou otisknuté do kamene, ale do prachu. Pokud nebudou zachovány – ať už tím, že je někdo zakryje, nebo že kolem nich vyhlásí národní park – pak zmizí,“ uvedl pro stanici CNN antropolog P. J. Capelotti, který se na tento obor zaměřil.

„Jsou to kriticky důležité momenty pro pochopení lidských cest do vesmíru. Není důvod, proč by toto místo nemělo být ohraničeno jako nějaký vesmírný park nebo mít kolem sebe nějaký ochranný režim,“ dodal vědec.

Nevyčíslitelná ztráta

Archeologie je vědecký obor, který využívá k poznání světa i předmětů, které nebyly v minulosti považované za důležité. Dnes jsou klíčovým archeologickým zdrojem například odpadové jámy.

A podobné by to mohlo být i s artefakty na Měsíci. S tím, jak se zrychluje a zlevňuje cestování do vesmíru, je velmi pravděpodobné, že se na náš satelit brzy dostanou nejen turisté, ale také nejrůznější robotické i pilotované mise.

Archeologové se obávají, že by tato aktivita mohla poškodit první doklady o vstupu lidstva na Měsíc – například první otisk Armstrongovy boty nebo některé z předmětů, které tu byly zanechané. Existuje samozřejmě také riziko, že by je mohly poškodit i přirozené hrozby jako je radiace, dopad metoritů nebo extrémní teploty.

„Jediné, co je k tomu zapotřebí, je raketa, která přistane poblíž, nebo lunární vozidlo, které by jelo příliš blízko k tomu místu a rozvířilo všechen prach. Stopy by prostě byly fuč,“ varuje Alice Gormanová z australské Flindersovy univerzity.

Mnoho předmětů a stop zanechaných na Měsíci nemá jen vědeckou a technologickou hodnotu, jsou to dnes už kulturní artefakty. Patří mezi ně rodinné fotografie zanechané astronauty a nášivka z mise Apollo 1, kterou přivezli astronauti z Apolla 11 na památku tří astronautů, kteří zahynuli při požáru kabiny při zkušebním startu v roce 1967.

Archeology by mohly zajímat nejen symbolické předměty, jako je vlajka, kterou tam zanechali Armstrong a Aldrin, ale také odpadky, včetně nádob s exkrementy, které tam po astronautech zůstaly. 

Americká NASA navrhovala 75 metrů velkou ochrannou zónu kolem místa přistání Apolla 11 a prosazovala kontrolu pohybu vozidel a přistání kosmických lodí, aby se zabránilo rozptylu prachu v okolí.

Tyto pokyny sice nebyly právně závazné, ale zdůrazňovaly, že lidská naleziště na Měsíci mají svou hodnotu. V prosinci 2020 se z iniciativy One Small Step to Protect Human Heritage in Space Act stal americký zákon. Vyžaduje, aby se firmy spolupracující s NASA těmito pokyny řídily při ochraně míst přistání Apolla. Neexistuje však způsob, jak je vymáhat.

Výhled do budoucna

Řada futurologů uvažuje o tom, že lidstvo má jedinou budoucnost, a to ve vesmíru. Právě tam je totiž dostatek zdrojů potřebných k tomu, aby se lidstvo mohlo dále šířit a technologicky prosperovat.

Je tedy možné, že celé dosavadní dějiny druhu Homo sapiens byly jen krátkou předehrou v rozsáhlé expanzi do okolí naší planety – potomci lidstva tedy mohou pokládat právě první kroky na povrch jiných kosmických těles za to nejdůležitější, co v dějinách člověka bylo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...