Většina českých vod obsahuje příliš fosforu a dusíku

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Metan je skleníkový plyn, který se na globálním oteplování podílí zhruba dvaceti procenty. Jeho emise rostou, přibližně polovina z nich se dostává do atmosféry v podstatě přirozeně hlavně ze sladkovodních ekosystémů. V mokřadech, jezerech a řekách mikroorganismy rozkládají zbytky rostlin a živočichů bez přístupu kyslíku a za vzniku metanu. Jenže i tyto přírodní procesy výrazně ovlivňuje lidská činnost. Opatření v krajině na snížení emisí metanu jsou přitom známá a účinná.

„Díky tomu, že metan z atmosféry mizí díky samovolným chemickým reakcím zhruba za deset let po uvolnění, mohou opatření na snížení jeho emisí rychle účinkovat: koncentrace metanu bude nižší a tím se zpomalí i růst globální teploty. Oxid uhličitý se oproti tomu hromadí a přetrvává v atmosféře stovky let. Tudíž opatření na snížení jeho emisí mají nižší účinek v krátkém časovém horizontu,“ vysvětluje Adam Bednařík z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Zdroje metanu spojené s lidskou činností, jako je využívání fosilních paliv, odpadové hospodářství nebo zemědělství, a ty spjaté s přírodními procesy se podle Bednaříka podílí na globálních emisích zhruba půl na půl. Velká část emisí metanu jde tedy teoreticky na vrub přírodním procesům. „Ukazuje se ale, že tomu tak není a i produkce metanu v přírodě je silně ovlivněna lidskou činností. Z mnoha studií vyplývá, že vodní ekosystémy v urbanizované nebo silně obhospodařované krajině uvolňují podstatně vyšší emise metanu než ty obklopené relativně přírodním prostředím,“ argumentuje vědec, který se právě na toky metanu specializuje.

O třetinu vyšší emise metanu z vody do konce století

Emise metanu z vody se zvedají kvůli vyššímu přísunu základních živin jako fosforu či dusíku do vody. „Vzniká tak víc rostlinné biomasy, hlavně řas a sinic, které následně odumírají a při jejich rozkladu se rychle vyčerpá kyslík. Velká část jejich hmoty je pak rozložena bez přístupu kyslíku, což vede ke zvýšené produkci metanu,“ popisuje Bednařík.

A doplňuje: „Za normálních podmínek, tedy bez zvýšeného přísunu těchto živin, by nárůst organické hmoty nebyl tak velký a kyslík spotřebovaný během jejího rozkladu by se stačil částečně doplňovat. Odhady říkají, že zvyšujícím se přísunem živin do vodních ekosystémů by mohly emise metanu vzrůst minimálně o třetinu do konce tohoto století.“

Klíčový je přitom podle něj fosfor, který se do vod dostává především s nedostatečně vyčištěnými odpadními vodami, případně z polí nebo intenzivně obhospodařovaných rybníků. „Z hodnocení ekologického stavu našich vod přes všechny snahy o odstraňování fosforu stále vyplývá, že v nevyhovujícím stavu je zhruba devadesát procent útvarů povrchových vod. Může za to hlavně moc vysoký obsah fosforu a v případě řek také nevyhovující kyslíkové poměry,“ zdůrazňuje hydrobiolog. Obojí podle něj přímo souvisí se zvýšenou produkcí metanu.

Problém jménem sedimenty

Na emise má taky výrazný vliv složení usazenin na dně vodních toků a ploch. Přísunem jemnozrnného materiálu z povodí zejména vlivem vodní eroze dochází k „ucpávání“ dna, čímž se omezuje výměna látek mezi dnem a povrchovou vodou, což vede mimo jiné opět ke snížení obsahu kyslíku v usazeninách neboli sedimentech. „Jemnozrnné sedimenty obsahují také větší podíl organické složky dostupné k rychlému rozkladu a nabízí relativně větší povrch pro kolonizaci mikroorganismů než hrubozrnné sedimenty. To vše vede k vytvoření optimálních podmínek pro vznik metanu,“ podotýká Bednařík.

Podle statistik ministerstva zemědělství je polovina tuzemské zemědělské půdy ohrožena vodní erozí a jejím vlivem ročně dochází ke ztrátě milionů tun ornice, která zčásti končí v řekách, rybnících a přehradách. Jednotlivé i drobné vodní toky tak přenášejí stovky tun splavenin za rok, které se na mnoha místech uloží a výrazně tak mění zrnitost sedimentu. Sedimenty se lépe ukládají na místech s pomalým prouděním vody.

Takovými místy jsou například úseky nad jezy. Na řece Moravě vědci z Czechglobe a Univerzity Palackého v Olomouci před lety změřili, že v důsledku toho může v nadjezích unikat do ovzduší zhruba čtyřicetkrát více metanu než z běžných říčních úseků. Studie z Velké Británie pak ukázala, že kvůli intenzifikaci tamního zemědělství po roce 1940 a zvýšenému vnosu jemných částic do vodních toků došlo ke ztrojnásobení emisí metanu. Podle studie by se bez dalšího zanášení vod emise metanu z vodních toků snížily o sedmdesát procent, vypočítává hydrolog.

Účinky jemných sedimentů a zanášení živinami ještě podporuje rostoucí teplota. Ta vede jednak k urychlení rozkladu organické hmoty, ale také ke snížení obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě.

Emise metanu z vodního prostředí nejsou dány jen jeho produkcí, ale jsou výsledkem bilance mezi jeho tvorbou a spotřebou v ekosystému. Mikroorganismy, využívající metan jako zdroj uhlíku a energie, dokáží při dostatečném množství kyslíku většinu metanu spotřebovat (zoxidovat) ještě dříve, než se stihne uvolnit do ovzduší. Tyto bakterie tak působí jako účinný filtr a podíl takto odstraněného metanu se běžně pohybuje mezi padesáti a devadesáti procenty. Jenže kyslíku, který je k této „filtraci“ nutný, z vod ubývá a mikroorganismy tudíž nedokáží odčerpávat metan tak efektivně.

Méně jezů, více přirozených úseků řek a regenerativní zemědělství

Téměř polovina veškerých emisí metanu pochází z přírodních zdrojů, takže i jejich malý nárůst může vynulovat přínosy opatření cílených na snižování emisí metanu z jiných sektorů lidské činnosti – kde stojí snižování emisí často obrovské množství zdrojů. Opatření na zlepšení kvality vod, zvýšení biodiverzity a zmírnění eroze na zemědělských půdách mají značný dopad na snížení emisí metanu a nejsou ani zdaleka tak drahá a náročná.

A pokud se provedou správně, pak mají podle Bednaříka ještě celou řadu dalších pozitivních dopadů na krajinu. „To, že emise metanu z vodních ekosystémů souvisejí s hospodařením lidí v krajině, zároveň umožňuje emise snižovat pomocí konkrétních opatření v krajině: například obnovení dynamiky říční krajiny díky napojení starých odstavených říčních ramen, které proběhlo na řece Dyji na česko-rakouské hranici, ve výsledku může vést i ke snížení emisí metanu ze zanášejících se starých ramen,“ vysvětluje vědec.

Podobně účinné může být podle jeho zkušeností i odstraňování starých příčných bariér, jako jsou jezy a hráze, na vodních tocích za účelem zlepšení prostupnosti toku pro pohyb vodních organismů. Významnou roli hrají také inovativní postupy v rámci regenerativního zemědělství, které vedou ke snížení eroze v povodí i většímu zadržení živin v půdě, dodává expert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 17 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 19 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 19 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 20 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 22 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.