Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Nahrávám video
Zdroj: Woods Hole Oceanographic Institution/Bruce Strickrott

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.

Námořníkům na palubě americké ponorky USS F-1 se 17. prosince 1917 stalo něco výrazně nepravděpodobného a současně smrtícího. V temných vodách u pobřeží San Diega došlo ke srážce s jinou ponorkou. Při katastrofě klesla F-1 do hlubin během pouhých několika sekund, devatenáct členů posádky při tom zahynulo, ale pět přežilo. Právě díky nim bylo možné najít místo, kde vrak leží.

Podmořští archeologové a další experti z Oceánografického institutu ve Woods Hole (WHOI) nyní pořídili velmi kvalitní snímky lodě, která je v překvapivě dobrém stavu. Experti se na začátku letošního roku sedmkrát vydali na místo, kde měl vrak ležet. Z paluby výzkumné lodi WHOI Atlantis spustili do hlubiny čtyř set metrů, tedy až na úplné dno, miniponorku Alvin, která pak oblast detailně prozkoumala. V daném místě americké námořnictvo na vrak narazilo už před půlstoletím, ale nemělo prostředky na to podrobněji ho prozkoumat.

Krátká kariéra vojenské ponorky

F-1 byla postavena v roce 1901 a spuštěna na vodu v roce 1911. Hned rok poté vytvořila nový rekord americké ponorkové flotily, když se ponořila do hloubky 84 metrů. O rok později měla první vážnější nehodu, při níž uvázla na mělčině a zahynuli přitom dva členové posádky, ale pak bez problémů fungovala několik dalších let ze základny na Honolulu – jejím hlavním úkolem bylo patrolovat v okolí Havaje.

Prošla modernizací, nikdy se ale nezapojila do válečného konfliktu a její kariéra skončila při vojenském cvičení ponorek u kalifornského pobřeží při výše popsané srážce s ponorkou F-3. Kdyby ji přečkala, nakonec by se mohla účastnit bojů, protože v té době už byly USA půl roku účastníky první světové války.

Na cestě k vraku

Nový výzkum vycházel z možností, které vědcům poskytují moderní technologie, zejména vylepšení kamer, jež jsou nyní schopné zachytit i dříve neviditelné detaily. „Hlavní roli při pořizování těchto nových snímků hrály pokročilá oceánská technologie a jednoduchá týmová práce,“ uvedl v prohlášení vedoucí skupiny Alvin z WHOI Bruce Strickrott. „Jakmile jsme vrak identifikovali a zjistili, že je bezpečné se do něj ponořit, mohli jsme pořídit dosud nevídané pohledy na ponorku.“

Nahrávám video
Zdroj: Woods Hole Oceanographic Institution/Bruce Strickrott

Tým použil vícepaprskové sonarové systémy na plavidlech Atlantis a Sentry k vytvoření map F-1 a okolních oblastí. Pak kamery s vysokým rozlišením na Alvinu pořídily fotografie a videa vraku. Tyto snímky vědci spojili dohromady a vytvořili podrobné 3D fotogrammetrické modely. Snímky ukázaly, že F-1 leží na mořském dně na pravém boku, obrácený k severozápadu a je pozoruhodně neporušený, prohlásil Strickrott pro časopis Live Science.

Expedice z vraku nic neodebírala, nechala ho pietně nedotčený. Kromě ponorky tato mise prozkoumala ještě jeden vrak, cvičný torpédový bombardér námořnictva, který se zřítil nedaleko v roce 1950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 13 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.