Video: Japonští úhoři se umí prodrat ze žaludku predátora, který je ulovil

Asijský příbuzný našich úhořů si vyvinul pozoruhodnou schopnost, jak unikat dravým rybám. Přestože ho uloví a pozřou, ještě zdaleka nemají vyhráno, ukázala nová japonská studie.

Vědci už celé roky vědí o neobvyklé superschopnosti úhoře japonského. Tato ryba s hadovitým tělem totiž podle řady pozorování umí uniknout predátorům. Ale ne při lovu, nýbrž po něm – když už je u zdánlivě úspěšného lovce bezpečně v žaludku. V nové studii se podařilo popsat, jak to úhoři dělají.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology/ Yuha Hasegawa

Bez unagi si Japonci svou tradiční kuchyni neumí představit. Pod tímto slovem se skrývá právě výše popsaná rybka, příbuzná našeho evropského úhoře, jen menší. Tento tvor není jen chutný, ale také zajímavý pro vědce: například teprve roku 1991 objevili, kde v oceánu se třou. Teď v odborném časopise Current Biology vědci popsali, jak úhoř uniká predátorům přímo ze žaludku.

Unagi na talíři
Zdroj: Wikimedia Commons/ ジョンドウ

Yuga Hasegawa, který výzkum vedl, nejprve vložil úhoře do akvária, které obýval jeho oblíbený predátor, hlaváč Odontobutis obscura (české jméno nemá). Nádrž pak vědci snímali kombinací obyčejných vysokorychlostních kamer a kamer rentgenových. Díky tomu viděli, co se děje ve vodě, ale i uvnitř samotných ryb. Úhoře ještě napustili kontrastní látkou, aby byl na přístrojích uvnitř hlaváče lépe vidět. Biologové totiž předpokládali, že hadovitá rybka bude rychle pozřena.

Útěk z vězení

Což se přesně stalo. Hlaváč úhoře prakticky okamžitě nasál do tlamy a spolkl. Menší ryba se ale nevzdala a rychle začala pracovat na plánu útěku z vězení. Protože hlaváči polykají kořist živou a teprve pak ji ve svých útrobách drtí a rozkládají, měla na to nějaký čas. Neváhala ani sekundu, jako by ani neznámým prostředím nebyla překvapená.

Hlaváč Odontobutis obscura
Zdroj: Wikimedia Commons/ I, KENPEI

Podle zprávy japonských biologů začala čile zkoumat své okolí, vplula do všech koutů žaludku a pomocí svého ocasu ho prozkoumávala – jako by nevidomý svou holí testoval cestu. Nakonec vyhodnotila jako nejlepší únikovou trasu jícen hlaváče. Úhoř do něj zasunul svůj ocas a pomalu ho tlačil hlouběji. Podařilo se mu tak proniknout až do hlaváčových žaber, kudy se dokázal prodrat ven, na svobodu.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology/ Yuha Hasegawa

Výsledky byly pro vědce překvapivé, nečekali, že se úhoř dokáže dostat z tak beznadějné situace. Předpokládali totiž, že unikají jenom z úst dravce. Že zvládnou tento manévr ze žaludku, bylo zcela nečekané.

Podle výzkumů to ale není automatické, úhoři se o to sice snaží, ale zdaleka ne vždy uspějí. Japonští přírodovědci zopakovali tento experiment dvaatřicetkrát, ale ven se úhořů dostalo jenom devět. Zvládli to v průměrném čase 56 sekund.

Ohrožený

Ani tato schopnost ale úhořům nepomáhá uniknout před jejich největším nepřítelem. Tato ryba totiž velmi špatně snáší změny teploty vody, které jsou spojené s lidmi způsobenou změnou klimatu. Stavy úhořů už roky klesají, a to přes intenzivní snahu japonských expertů o jejich ochranu a množení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 18 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.