Virus PDV ve velkém ohrožuje tuleně. Mutuje a šíří se i mezi druhy

Existuje virus, který se šíří blízkým kontaktem, kýcháním a kašláním. U některých nakažených způsobuje mnohem horší onemocnění než u jiných, mutuje a rozšířil se už na více druhů. Zní to jako popis viru SARS-CoV-2, ale jedná se o něco úplně jiného. Virus PDV neboli Phocine distemper virus je respirační onemocnění, které postihuje tuleně. Jedná se takzvaný morbillivirus, tedy virus, který má u řady savců speciální podobu a odlišné názvy – u lidí spalničky, u skotu zarděnky a virus psinky u psů, vlků a kojotů.

O jeho existenci nemělo lidstvo ani tušení až do osmdesátých let dvacátého století, kdy se objevil poprvé a rovnou v podobě smrtící epidemie. Mezi tuleni na evropském pobřeží Atlantiku si vyžádala nemoc přes 23 tisíc obětí. Další ohnisko v roce 2002 způsobilo úhyn třiceti tisíc evropských tuleňů obecných. Expertní odhady říkají, že každé z těchto epidemických ohnisek zabilo nejméně polovinu tamní populace tuleňů.

Když se ale PDV dostal do Nového světa a nakazili se jím severoameričtí tuleni obecní žijící na atlantickém pobřeží, stalo se něco zvláštního: žádná katastrofa se neopakovala a nemoc zabíjela jen několik málo zvířat.

Tuleň obecný
Zdroj: WikiCommons

„Při stejném typu ohnisek v amerických a kanadských vodách v letech 2006 a 2018 byla podle našich odhadů postižena jen asi dvě procenta tuleňů šedých a tuleňů obecných. A to je obrovský rozdíl,“ říká expertka na infekční nemoci Kaitlin Sawatzkiová.

„Severní Atlantik je prostě něčím odlišný,“ říká viroložka Wendy Puryearová. „V minulosti se v severním Atlantiku vyskytovalo u mořských savců jen několik virových infekcí – chřipka, PDV, herpes a další. Přitom v Tichém oceánu zatím u mořských savců nikdy nedošlo k vypuknutí virové nákazy.“ 

Jenže až doposud nikdo netušil proč. Právě Sawatzkiová ve spolupráci s Puryearovou vypracovaly studii, ve které našly první stopy, jež by záhadu mohly vysvětlit.

Petriho miska rozměrů oceánu

První stopou je početní nárůst tuleních populací. K tomu došlo u druhů, jako jsou tuleni šedí, obecní a grónští, jejichž počty klesaly, od roku 1972, kdy byl přijat zákon o ochraně mořských savců (MMPA). V některých případech to byl dokonce růst exponenciální, zejména na americké straně Atlantiku.

Sawatzkiová zdůrazňuje, že obnovení populace tuleňů neznamená jejich přemnožení: „Dostáváme se na historickou úroveň, kde by počet tuleňů měl být, nikoliv ale na vyšší, než by měl být,“ říká.

Další část odpovědi spočívá také v počtu populací jednotlivých druhů na severoamerickém a evropském pobřeží. Populace severoamerických tuleňů se v posledních několika desetiletích zvýšila a dosáhla bodu, kdy v ní PDV virus může cirkulovat a šířit se prakticky pořád. A navíc s vyšším počtem zvířat se zvyšuje i snesitelnost nákazy pro populaci.

Na evropském pobřeží, kde se počty tuleňů zatím tak silně nezotavily, má ale virus méně příležitostí k další cirkulaci. Je to podobné jako u koronaviru: když je hodně lidí pohromadě, virus se mezi nimi mnohem snáze šíří.

„Máme v Evropě vzájemnou interakci mezi tuleni šedými, tuleni obecnými a tuleni grónskými, která v Tichomoří neexistuje. A máme také dostatečně velkou populaci, aby se cirkulace PDV udržela. Virus na severoamerickém pobřeží se tak vyvinul do méně patogenní formy a my si myslíme, že je to předzvěst toho, co uvidíme v jiných částech světa,“ uvažuje Puryear.

Na americké straně Atlantiku se tuleni obecní a šedí často mísí a žijí ve stejných oblastech. Na evropském pobřeží k tomu tak často nedochází, ale Puryearová předpokládá, že s nárůstem populací obou druhů bude i v Evropě docházet k většímu překrývání.

Skupina tuleňů odpočívá na pláži poblíž majáku Phare de Walde u města Calais v severní Francii
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

„Tuleni grónští jsou jedním z hlavních rezervoárů, kde cirkuluje PDV. Když je zvíře dlouhodobým rezervoárem viru, dochází k takzvané koevoluci, tedy tomu, že virus se přizpůsobuje zvířeti a zvíře viru. V důsledku toho nejsou příliš nemocí postižení, úmrtnost je nízká. Takže tuleni mohou mít PDV, ale žijí s ním docela v pohodě,“ vysvětluje Puryearová.

Tuleni obecní nejsou vůči viru tak odolní a podléhají tedy nemoci snadněji; tuleni šedí jsou na tom s odolností přibližně mezi oběma předchozími druhy. Nakažená zvířata mají nejčastěji výtok z nosu, zalepené oči nebo neurologické příznaky, jako je třes hlavy nebo záchvaty.

Svět tuleňů se mění

Za padesát let, které uplynuly od zavedení zákona o ochraně mořských savců, se svět kolem tuleňů změnil víc než za stovky let předtím. Klimatické změny, tání ledu v Arktidě a množství různých znečišťujících látek dramaticky ovlivňují dostupnost kořisti a stanovišť, která využívají.

To platí zejména pro severní Atlantik, včetně Mainského zálivu, který je nejrychleji se oteplující vodní plochou na Zemi. S tím, jak se v tomto změněném prostředí zvyšuje počet tuleňů, se zase mění jejich chování, zejména, co se týká migrací.

„Například tuleni grónští se považují za zvířata, která žijí v Arktidě a nejčastěji využívají pro lov ledové kry. Ale ukazuje se, že stále častěji sestupují do nižších zeměpisných šířek, pravděpodobně při hledání kořisti a stanovišť, kterých může být ve vyšších zeměpisných šířkách stále méně,“ doplňují autorky studie.

Důkazů je čím dál víc, výskyt tuleňů grónských už hlásí i přírodovědci z tak jižně položených míst, jako je třeba americké Delaware – to je o celé stovky kilometrů jižněji než místa, kde byli tito savci pozorováni v minulosti.

Ohrožení tichomořských tuleňů

Kromě ztráty životního prostředí a nových příležitostí pro tuleně otevírá tání arktického ledu také nové možnosti pro PDV virus. Ten poprvé dostal šanci proniknout i do Tichého oceánu, kde mu tuleni a další mořští živočichové doposud nikdy nebyli vystaveni. Jsou tedy imunně naivní, podobně jako lidé, když se lidé poprvé setkali s virem SARS-CoV-2. Pro přírodovědce je to varovný signál, že populace tichomořských savců mohou být tímto virem velmi snadno zranitelné.

Se změnou ročních období a ústupem mořského ledu dochází k velké aktivitě a vzájemnému ovlivňování mořských savců, kteří se mísí a vyměňují si viry. „Tuleni se přitom často dotýkají nosy nebo hlavami, bojují spolu a obecně dochází k mnoha těsným kontaktům,“ upozorňuje Sawatzkiová.

„Žijí v obrovských koloniích, kde jsou vedle sebe stovky zvířat, těsně u sebe.“ Takové podmínky, kde zvířata vedle sebe žerou, vyměšují a páří se jsou pro respirační virus ideální – představují vlastně jakousi obří obdobu klubu Techtle Mechtle.

A co člověk?

Virus PDV je příkladem toho, jak kombinace různých vlivů, v nichž hraje klíčovou roli člověk, může ovlivnit šíření viru z jedné části planety do druhé, a dokonce z jednoho druhu na jiný. Sawatzkiová a Puryearová nedávno popsaly, kde se vlastně PDV vzal – s největší pravděpodobností se vyvinul z viru psinky, proto jsou si obě nemoci do značné míry podobné.

Naštěstí není ani jedno z těchto onemocnění zoonotické, takže nakažené zvíře nemůže přenést nemoc na člověka. Větší riziko ale je, že by se PDV mohl dostat ke psům žijícím s lidmi. Podle Puryearové je místem, kde by k něčemu takovému mohlo dojít, například massachusettský mys Cod. Tam se kojoti naučili ožírat mrtvoly tuleňů na plážích – zmutovaným virem by se mohli nakazit a pak ho přenést na místní psy.

I když PDV nemůže způsobit onemocnění lidí, Sawatzkiová říká, že to není omluva pro ignorování problému, který existuje převážně kvůli lidskému chování. „Člověk je v tomto případě původce problému,“ říká s odkazem na změnu klimatu. „To my jsme to způsobili tuleňům.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...