Viry chřipky a RSV mohou spolupracovat. Když vniknou do jedné buňky, spojí se v něco horšího

Dva běžné respirační viry se mohou spojit, a vytvořit tak dohromady jakýsi hybridní virus, který se dokáže vyhnout lidskému imunitnímu systému. Umí tak mnohem snadněji napadnout plicní buňky. Vědci takovou „spolupráci“ pozorovali poprvé, zatím jen v laboratorních podmínkách.

Lidská buňka se někdy popisuje jako dům. Když ji navštíví virus, nejčastěji za sebou zabouchne dveře – a další se už dovnitř nedostane. Občas je za sebou ale nechá pootevřené, a dovnitř tak může vniknout další nevítaný virový návštěvník. Pak dojde k nepříjemné souběžné nákaze, kdy oba útočí vedle sebe. Teď ale vědci objevili třetí možnost: první i druhý návštěvník se spojí v jeden virus – a vytvoří monstrum. 

Vědci se domnívají, že jejich nový výzkum by mohl pomoci vysvětlit, proč mohou souběžné infekce vést u některých pacientů k výrazně horšímu průběhu onemocnění – týká se to zejména obtížně léčitelných virových zápalů plic.

Když se spojí chřipka a RSV

O chřipce slyšel každý, ale respirační syncytiální virus (RSV) je mnohem méně známý – a to přesto, že je ještě rozšířenější. Může způsobovat běžné nachlazení, ale také může vést k vážným dýchacím obtížím, nebo dokonce k těžkému zánětu plic. Téměř všechny děti prodělají infekci RSV do svých dvou let. V průběhu života se může člověk nakazit tímto virem několikrát, přičemž infekce se může projevovat různě. 

Virem RSV se může nakazit každý. Infekci lidé obvykle ani nezaznamenají, prodělají normální nachlazení nebo posmrkávají a za pár dní se zase zotaví. Virus ale může způsobit také velmi těžkou infekci. Někteří lidé jsou ohrožení závažnější formou onemocnění více a mohou vyžadovat hospitalizaci, kyslíkovou terapii a mohou mít dlouhodobé zdravotní následky, jako například astma.

Takzvané souběžné infekce, kdy se člověk nakazí oběma viry současně (na rozdíl například od velmi sobeckého rhinoviru), se u těchto dvou sice považují za relativně časté, ale zatím nebylo jasné, jak by reagovaly, kdyby se ocitly ve stejné buňce. 

„Respirační viry patří do společenství mnoha virů, které se všechny zaměřují na stejnou oblast těla, na jednu ekologickou niku,“ uvedla pro deník Guardian Joanne Haneyová, která výzkum vedla. „Musíme pochopit, jak infekce jimi probíhají ve vzájemném kontextu, abychom získali úplnější obraz o biologii každého jednotlivého z nich.“

Haneyová a její kolegové v laboratoři záměrně infikovali lidské plicní buňky oběma – chřipkou a RSV.  Ukázalo se, že si navzájem nekonkurovaly, ale to nebylo to nejpřekvapivější. Namísto toho oba splynuly dohromady a vytvořily hybridní virus ve tvaru palmy – RSV tvořil kmen a chřipka listy.

„Tento druh hybridu nebyl dosud nikdy popsán,“ uvedl profesor Pablo Murcia, který na výzkum publikovaný v časopise Nature Microbiology dohlížel. „Hovoříme o virech ze dvou zcela odlišných rodin, kdy se spolu kombinují genomem a vnějšími proteiny obou. Jedná se o úplně nový typ virového patogenu.“

A jak říká přísloví: nové koště dobře mete. Platí to i u virů. Proti těm novým se organismus zpravidla neumí ubránit, protože je nezná. A fungovalo to i u tohoto hybridního, který dokázal infikovat i sousední buňky – a to i v přítomnosti protilátek proti chřipce, jež by obvykle další nákazu zablokovaly. Protilátky se sice stále přichycovaly na chřipkových proteinech na povrchu hybridního viru, ale ten pouze využil sousední proteiny RSV, jimiž pak infikoval plicní buňky. Murcia dodal: „Chřipka využila hybridní virové částice jako trojského koně.“

Kromě toho, že spojení sil pomáhá virům vyhnout se imunitnímu systému, může jim také umožnit nakazit mnohem více druhů buněk v těle. Sezonní chřipka obvykle napadá buňky v nose, krku a průduškách, RSV zase dává přednost buňkám průdušek a plic – hybridní virus může napadat všechny tyto tkáně.

Důsledky mohou být závažné

Autoři se domnívají, že by tyto nové vlastnosti mohly zvýšit pravděpodobnost, že chřipka vyvolá závažnou a potenciálně i smrtelnou plicní infekci způsobenou virovým zápalem plic.

Jsou to ale zatím jen domněnky a předpoklady, které musí potvrdit (nebo vyvrátit) další výzkum. Tento byl omezený tím, že se studovaly jen buňky pod mikroskopem, nikoliv reálné tkáně v živém organismu. Tento druh studií se mnohdy ukáže jako neprůkazný, protože podmínky v opravdovém organismu bývají mnohem složitější než v Petriho misce – už jen proto, že do boje proti mikroorganismu se může zapojit mnohem více částí imunitního systému.

Nová zjištění by ale mohla vysvětlovat už dlouho známý problém, kdy v některých případech chřipka má těžší průběh, než se předpokládalo. „RSV má tendenci pronikat níže do plic než virus sezónní chřipky, a čím hlouběji infekce proniká, tím je pravděpodobnější, že onemocnění bude závažnější,“ vysvětlují autoři. A dodávají: „Je to další důvod, proč se vyhýbat nákaze více viry, protože k této hybridizaci bude pravděpodobně docházet častěji, pokud se lidé budou virům více vystavovat.“ A současně to zvyšuje i důležitost sezonního očkování – čím dříve se množení viru v těle zastaví, tím menší je šance, že ke vzniku nového viru dojde. Proti chřipce se očkuje před začátkem chřipkové sezony běžně, proti RSV sice zatím žádná vakcína schválena není, ale už se na ní pracuje – a výsledky jsou slibné.

Výzkum bude pokračovat dále – vědci chtějí zjistit, jestli podobné hybridy nemohou vznikat i souběžnými nákazami jiných virů. „Můj odhad je, že ano. A předpokládám, že se to týká i zvířecích virů. Tohle je teprve začátek cesty, která bude podle mého názoru dlouhá a na které se snad objeví velmi zajímavé poznatky,“ doplňuje Murcia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 9 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 10 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.