Vlivná studie o klimatu má vážné chyby, autoři se omlouvají a opravují

Prestižní vědecký časopis Nature by mohl stáhnout druhou nejvíce citovanou klimatickou studii loňského roku. Píše to agentura AFP, podle které výsledky výrazně ovlivnily chyby ve výpočtu. Původní zjištění byla tak překvapivá, že to ve vědecké komunitě vyvolalo silnou reakci a vedlo to k přezkoumání studie. Přezkum našel několik chyb, autoři nalezené omyly přiznali, a dokonce je přivítali jako důkaz, že věda dokáže pracovat s omyly.

V původním znění studie trojice vědců z Postupimského ústavu pro výzkum dopadu změny klimatu tvrdila, že v případě, že by se nepodařilo výrazně snížit emise skleníkových plynů a zmírnit oteplování planety, by ekonomický růst do roku 2100 zpomalil o 62 procent.

Dokument publikovaný časopisem Nature byl podle britské organizace Carbon Brief druhou nejvíce citovanou studií o klimatu vydanou v loňském roce.

Pochyby, přiznání a „nejlepší podoba vědy“

Její závěry ale mezi některými vědci vzbudily pochybnosti. „Pozvedli jsme obočí, protože mnoho lidí se domnívá, že už dvacet procent je velmi vysoké číslo,“ uvedl ekonom Solomon Hsiang, který společně s dalšími kolegy ze Stanfordské univerzity studii přezkoumal. Právě zpomalení o pětinu uváděly i předchozí studie.

Vědci z americké univerzity při přezkumu studie nalezli chyby, které se týkaly Uzbekistánu, a také statistické nedostatky. To podle autorů přezkumu vedlo k nadhodnocení odhadu dopadu v původním textu.

Jeden z autorů studie Maximilian Kotz pochybení přiznává. „Čekáme, že Nature oznámí své rozhodnutí, co se bude dále dít,“ uvedl Kotz. Zástupce časopisu Karl Ziemelis uvedl, že revue brzy zveřejní další informace. Podle agentury AFP je na stole možnost, že časopis studii zcela stáhne. V současnosti revue poukazuje na to, že je studie problematická.

Podle Kotze se však nemění hlavní vyznění studie, a sice, že změny klimatu budou mít rozsáhlé dopady na hospodářství v příštích desetiletích. Podle něj se ukázalo, že vzájemná kontrola mezi vědci funguje. „Tým vědců, který kontroluje práci jiných vědců a nalézá chyby, které další tým vědců uznává a opravuje své závěry – to je ta nejlepší podoba vědy,“ uvedl Hsiang.

Postupimský ústav pro výzkum dopadu změny klimatu vydal tiskovou zprávu, kde vznik chyby vysvětluje, ale rovnou také opravenou studii, kterou navíc bezplatně poskytl všem. „Institut vítá kritické posouzení zveřejněné v časopise Nature jako důležitou součást vědecké debaty a zavazuje se i nadále dodržovat nejvyšší standardy integrity a transparentnosti výzkumu,“ konstatoval institut.

„Hlavní závěry studie zůstávají v platnosti: ekonomické škody způsobené změnou klimatu do poloviny století jsou značné a převyšují náklady na jejich zmírnění, jsou způsobeny především změnami teploty a nejvíce postihují regiony s nízkými příjmy a nízkými historickými emisemi. Tyto závěry jsou v zásadě v souladu s širšími důkazy o rozsahu ekonomických dopadů změny klimatu a přínosech snižování emisí,“ dodává institut.

Nové výsledky

Revidovaná analýza v reakci na kritiku upravuje výsledky tak, že globální ekonomický výkon v polovině tohoto století by mohl být o sedmnáct procent nižší než bez další kontroly klimatické změny, namísto devatenácti procent zjištěných v původním výpočtu.

Nerovnoměrné rozložení škod po celém světě je teď dokonce ještě výraznější, přičemž chudší regiony trpí procentuálně více. To vede k nižším globálním škodám vyjádřeným v amerických dolarech: 32 bilionů místo 38 bilionů, jak bylo zjištěno v původním výpočtu.

Roční globální škody způsobené klimatickými změnami v dolarech v polovině tohoto století jsou asi pětkrát vyšší – namísto šestkrát vyšší, jak bylo zjištěno v původním výpočtu – než náklady na omezení globálního oteplování na dva stupně Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 8 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.