Vlny oceánských veder v Antarktidě jsou prakticky jisté, varuje výzkum před ohrožením ekosystémů

V Antarktidě budou extrémní klimatické jevy jako oceánské vlny veder a zrychlující se úbytek ledu téměř jistě stále častější. Komunity žijící u pobřeží tak budou nuceny stále více čelit povodním a bouřkám, které budou navíc stále silnější. Vyplývá to ze studie britských vědců.

Antarktida je kolosální zásobárnou pevninského ledu, má tloušťku čtyři kilometry a její rozlehlý bílý povrch odráží sluneční záření do atmosféry, což je jeden z mechanismů, které udržují Zemi chladnou.

V březnu 2022 zažila Antarktida zatím největší zaznamenanou vlnu veder, kdy byly teploty o 38,5 stupně Celsia vyšší než obvykle. Výzkumníci tehdy naměřili minus deset stupňů v období, kdy bývá okolo čtyřicítky pod nulou.

Studie publikovaná v časopise Frontiers in Environmental Science dává dohromady data o dopadu extrémních jevů na Antarktidu. Podle vědců je kvůli nim narušené počasí, jsou silnější prašné bouře a hroutí se ledovcové šelfy. Autoři studie varují, že by to brzy mohlo vyvolat kaskádovité účinky po celé planetě.

Křehké životní prostředí Antarktidy „může být v budoucích letech a desetiletích vystaveno značnému tlaku a poškození“ a může trvat staletí, než se zotaví, varuje studie. „Změny v Antarktidě mají globální důsledky,“ upozornil hlavní autor studie Martin Siegert z univerzity v jihoanglickém Exeteru.

Kvůli změnám v ekosystému se v Antarktidě urychlil úbytek mořských druhů a dochází k invazi nepůvodních rostlin. V posledních letech se navíc v zimě netvoří dostatek ledu a v současnosti je nejnižší od začátku měření. Při písečných bouřích na povrch ledu dopadá stále více částeček písku a kamínků, povrch je tak tmavší, rychleji taje a neodráží tolik světla, cituje ze studie list The Irish Times.

V ohrožení jsou tučňáci i lachtani

Autoři studie poukazují na zranitelnost Antarktidy kvůli dopadům extrémních klimatických jevů na tamní biodiverzitu. Teplé roky provází nižší výskyt potěru, což vede k selhání rozmnožování savců, kteří jsou závislí na jeho konzumaci. Důkazem jsou podle vědců četná mrtvá mláďata lachtanů na plážích.

Ohrožení jsou i tučňáci, ikoničtí obyvatelé tohoto kontinentu. Extrémní události, které Antarktidu postihují stále častěji, mají negativní vliv na jejich kolonie. Například už prokazatelně vedly k úplnému selhání rozmnožování bedlivě studované kolonie dvaceti tisíc párů tučňáků kroužkových na ostrově Ile des Pétrels poblíž výzkumné stanice Dumont D'Urville v letech 2013/14 a znovu v letech 2016/17.

Podobné katastrofy postihly i největší tučňáky současnosti – tučňáky císařské. V letech 2018 až 2022 se 42 procent jejich kolonií (tedy 28 z 66 známých kolonií) potýkalo alespoň jedenkrát s úplným nebo částečným výpadkem rozmnožování v důsledku rychlého rozpadu ledu.

„Naše výsledky ukazují, že extrémní události, které mají dopad na celý svět v podobě silných dešťů a záplav, vln veder a lesních požárů, jako například v Evropě letos v létě, mají dopad i na odlehlé polární oblasti. Extrémní události ovlivňují antarktické ledovce, mořský led a přírodní ekosystémy. Proto je nezbytné, aby se uplatňovaly mezinárodní smlouvy a politika na ochranu těchto krásných, ale citlivých oblastí,“ dodává Anna Hoggová z univerzity v Leedsu, spoluautorka studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 7 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 9 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.