„Všude pobíhaly kostry nepodobné lidem,“ vzpomíná muž, který přežil několik koncentračních táborů

Nahrávám video

Pavla Taussiga v dětství zasáhla druhá světová válka. V jedenácti letech přežil několik koncentračních táborů a pochod smrti. Vyprávěl o tom v pořadu Hyde Park Civilizace.

Taussig se narodil do židovské rodiny jen několik měsíců poté, co v Německu převzal moc Adolf Hitler. Jeho rodiče cítili, jak nebezpečná je doba, a tak nechali svého syna pokřtít jako evangelíka. Tento krok mu později rovnou několikrát zachránil život. Že je židovského původu, se dozvěděl, až když mu bylo osm let.

O něco později přestoupili k evangelické církvi i jeho rodiče, což znamenalo, že během války se jich nedotkly ty nejhorší protižidovské zákony – vydrželi tak žít téměř do konce války. V té době žili v Bratislavě, raději se ale odstěhovali na venkov, kde mělo být větší bezpečí.

Jenže pak přišlo slovenské povstání, které všechno změnilo. Poté, co ho nacisté potlačili, přestaly platit veškeré výjimky a Židé tedy byli odsouzení k deportaci. Rodina Taussigových tak skončila v Osvětimi, byli tam deportováni vůbec posledním vlakem, který tam jel.
Právě tehdy uviděl malý Pavel poprvé zemřít člověka. „My tam seděli natlačení, já ještě s rodiči, takže to ještě nebylo tak hrozné. Najednou se lidé ptali, jestli nemá někdo u sebe nějaké řemeny – někdo si ve vlaku podřízl žíly,“ vzpomínal Taussig.

Osvětim

První dojmy z Osvětimi se pro něj nesly ve znamení zmatku. „Dostali jsme se všichni do jednoho baráku s třípatrovými palandami nad sebou. Nikdo nás nějak extra nebil nebo nesekýroval. Ještě pořád jsem to bral jako takový horší letní tábor,“ popsal.

K selekci a zabíjení příchozích nedošlo proto, že krematoria s plynovými komorami už tehdy byla z Himmlerova rozkazu vyhozena do povětří, aby se zakryly stopy, než dorazí spojenecká vojska.

„Šestý den nás tetovali, jen muže. Dostal jsem číslo B13628,“ vzpomíná Taussig v knize Chlapec, který přežil pochod smrti. Má ho dodneška. „Nikdy mě nenapadlo nechat si ho odstranit, nemám se za co stydět,“ vysvětlil.

Provoz tábora se nesl v letargii. Dozorci v té době vlastně už netušili, co s vězni mají dělat. Jídla bylo málo. „To bylo jediné téma, kolem kterého se všechno točilo. Byly to tak hnusné věci, že už si to do detailu nepamatuju – myslím, že hlavně to byla polévka z cukrové řepy a chleba komisárek,“ zmínil.

Výjimku tvořily svátky. „Na Štědrý večer tam postavili kotel s nudlemi, nic k tomu, ale člověk si mohl nabrat, kolik chtěl. Na to jsem pak vzpomínal v dalších měsících, jaké to bylo, když jsme měli v Osvětimi na Vánoce makarony,“ vzpomíná Taussig.

Na otázku, co by řekl veliteli koncentračního tábora Osvětim, kdyby ho dnes potkal, odpovídá: „Nevím. Neuvažoval jsem o tom. Nemohu vám odpovědět. Leda starým vtipem, kdy pan Kohn v koncentráku říká, jak by se zachoval po válce, kdyby přežil a seděl by na Kärntner Strasse ve Vídni jako vždy a četl by noviny a měl by tam ještě jedny položeny jako rezervu a šel by kolem Hitler a zeptal by se: ,Jsou tyto noviny volné?' A on by řekl: ,Pro vás ne, pane Hitlere, pro vás ne.' To by tak byla moje pomsta těm nejvyšším.“ 

Pochod smrti

Před Rudou armádou pak byli vězni odsunuti dál do vnitrozemí. Na desetidenní pochod dostal každý vězeň jediný bochník chleba. Pavlu Taussigovi ho ale někdo ukradl, celou cestu až do Mauthausenu tak vlastně vůbec nejedl.

Tam také dozorci nevěděli, co s dětmi dělat, do té doby tam totiž žádné nemívali. Z Mauthausenu se pak Taussig a další museli rychle přesunout dál, tentokrát do pracovního tábora Melk. „Tam se z nás stala pracovní síla, útvar na škrábání brambor. Tupým kusem plechu, nůž je zbraň – ten jim nedali, se děti snažily oškrabovat poživatelné zbytky poloshnilých brambor. Za špatnou práci hrozil trest, zmlácení gumovým obuškem přes hlavu,“ nastínil.

K přežití pomohlo Taussigovi paradoxně zranění. Kvůli poraněné noze od příliš malé boty se dostal na měsíc na ošetřovnu. „Maďarský lékař tam na mě byl hodný jako na vlastního syna,“ vzpomíná. V Melku ale dlouho nezůstal – brzy se musel vrátit zpět do Mauthausenu, kde se ale mezitím situace značně zhoršila.

Židé kvůli nedostatku místa museli spát v cirkusových stanech, bez podlahy. „Když pršelo, voda nám protékala dovnitř. Denně umíraly desítky lidí, ale to už jsme byli tak otrlí, že to s námi nehnulo,“ řekl.

Záchrana

Osvobození zažil v posledním místě své cesty, nedostavěném dřevěném koncentračním táboře Gunskirchen. „Tam už to bylo úplně šílené. Bez jídla a bez vody. V noci jsme seděli přitlačeni k sobě s nohama k tělu, abychom zabírali pokud možno co nejmenší prostor. Venku pršelo, takže hrozilo, že když někdo to své místo opustil, že už se nedostal dovnitř, protože každý se trochu rozšířil a místo přestalo existovat. Nehledě na to, že musel při východu šlápnout někomu na hlavu, na nohu, žádné východy nebyly. To už bylo místo, odkud se nikdo živý nedostane,“ popsal.

O to větší byla jeho radost, když se ukázalo, že přežije. „Když jsem spatřil v blátě tábora první dva americké vojáky v džípu, pomyslel jsem si: ,Chvála Bohu, dožil jsem se.' Všude kolem pobíhala spousta koster nepodobných lidem,“ zapsal si Taussig ve svém deníku, který si dělal po těchto událostech.

Pořad Hyde Park Civilizace  můžete poslouchat také jen jako zvukovou stopu, jako takzvané podcasty:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 25 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 20 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...