Vzácné šperky i kostry koní. Na Brněnsku zkoumají hroby „dlouhobradých“

Rozsáhlé pohřebiště přibližně se stovkou hrobů zkoumají odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno nedaleko Pasohlávek na Brněnsku. Kromě tělesných ostatků lidí různého věku tam našli i kostry koní a psů. V některých hrobech byla i bohatá výbava naznačující, jak mocní lidé zde leží.

„První hroby v této lokalitě jsme našli v roce 2009. Díky nedestruktivní archeologické prospekci jsme o velkém množství hrobů věděli,“ uvedla vedoucí výzkumu Zuzana Loskotová. Odborníci lokalitu mapovali leteckými snímky i záběry z dronu. Polohu jednotlivých hrobů jim ale pomohly určit také rostliny – na místech, kde byli pohřbeni lidé, totiž rostou výše a jsou silnější než jinde, porost tedy na záběrech polohu hrobů dobře vykreslil. Ještě před samotnými vykopávkami se uskutečnil i geofyzikální průzkum.

„První rozsáhlý průzkum se uskutečnil loni, kdy jsme odkryli okolo stovky hrobů, a letos pokračujeme dalším velkým odkryvem. Jedná se o největší kostrové pohřebiště z doby stěhování národů v prostoru celého středního Podunají. Jde o příslušníky kmene označovaného Langobardi, který přes Moravu migroval a zůstal zde po několik generací,“ popsala Loskotová. Langobardi později doputovali do míst dnešní Lombardie, která dostala právě po nich své jméno.

Kostra koně z Pasohlávek
Zdroj: AV ČR

Dlouhobradí dobyvatelé na cestě ke slávě

Tento kmen nezanechal na našem území příliš vlivu, ale jeho dopad na dějiny celého světadílu je zásadní. Langobardi pojmenovaní podle svých dlouhých vousů (protogermánské „langabardaz“ znamená „dlouhovousí“ nebo „dlouhobradí“) žili původně na území dnešního severozápadního Německa, kam jejich předkové pronikli ze Skandinávie.

Mezi prvním a pátým stoletím našeho letopočtu ale migrovali pomalu směrem k jihu, právě v pátém století už byli v Rakousku. Tím ale jejich cesta ke slávě teprve začala.

V polovině šestého století totiž dokázali využít toho, že se Itálie, perla Evropy, stala bezbrannou. Po dlouhé válce byla zdevastovaná a také značně vylidněná. Langobardi dokázali získat spojence mezi dalšími (nejen) germánskými kmeny a snadno pak severní část Apeninského poloostrova dobyli.

Vytvořili na něm své království, které vydrželo až do poloviny osmého století. Tehdy si po ovládnutí města Ravenna Langobardi troufli i na Řím, avšak narazili. Papež totiž požádal o pomoc Franky a ti pod vedením krále Pipina III. Krátkého dokázali útočníky zastavit. A Pipinův syn Karel, později přezdívaný Veliký, pak jejich říši porazil a začlenil do svého impéria.

Nahrávám video

Artefakty naznačují, jak důležití lidé zde leží

Ale zpět do Pasohlávek. Z výbavy jednotlivých hrobů jsou nejvzácnějšími předměty spony, které zdobily ženské šaty. Jsou vyrobené z vzácných kovů, například pozlaceného stříbra, a osázené polodrahokamy, takzvanými almandiny, které se v surovém stavu dovážely až z Indie. Musely být tedy tak vzácné a drahé, že si je mohla dovolit jen elita tehdejší společnosti.

Právě díky hrobové výbavě se podařilo pohřebiště rychle datovat – určité typy šperků a zbraní jsou pro 1. polovinu šestého století typické.

Na lidských ostatcích není podle antropoložky Evy Vaníčkové patrné, že by tito lidé trpěli vážnějšími zdravotními problémy. I to je další náznak, který pohřbená těla řadí mezi společensky vyšší vrstvu, jež netrpěla hladem ani nedostatkem. Výjimkou jsou některé ostatky dětí. „U nich se projevily některé výživové a stresové faktory viditelné zejména na zubech, které mohly být i příčinou úmrtí těchto dětí,“ konstatovala Vaníčková.

Nahrávám video

Koně i psi

Zajímavostí pohřebiště je to, že kromě lidí různého věku zde byli pohřbeni i koně a psi. „Dá se předpokládat, že byli pohřbeni se svými majiteli, kteří byli buďto bojovníci, nebo patřili k elitní vrstvě společnosti,“ dodala vedoucí výzkumu.

Současný výzkum zahájili archeologové v srpnu, výzkum se nejspíš protáhne až do začátku listopadu. Zbývá jim prozkoumat asi dvacítka hrobů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...