Vzdálené dvojče Země má horečku. Chybí mu atmosféra, ukázal Webbův dalekohled

Webbovu vesmírnému teleskopu se podařilo zjistit, jak teplá je pevná exoplaneta TRAPPIST-1 b. Protože obíhá blízko kolem extrémně žhavé hvězdy a sama není příliš velká, nebylo to až doposud možné. Mezinárodní tým vědců nyní využil vesmírný teleskop NASA Jamese Webba.

Každá planeta vyzařuje teplo – a Webbův teleskop ho dokázal změřit podobně, jako se měří dítěti horečka pomocí digitálního teploměru. Dalekohled totiž snímá vesmír v infračerveném spektru, což je přesně ta oblast světla, ve které tělesa vyzařují teplo. Výsledek ukazuje, že teplota na „denní“ straně planety je asi 232 stupňů Celsia, což naznačuje, že nemá žádnou významnou atmosféru. Kdyby plynný obal měla, pohybovaly by se teploty na jejím povrchu výrazně níže, ukazují simulace a modely NASA.

Ukazují také, že šance, že by se tam mohl vyskytovat život, je prakticky nulová.

Toto pozorování je první detekcí jakékoliv formy světla vyzařovaného exoplanetou tak malou a chladnou, jako jsou kamenné planety v naší sluneční soustavě. Výsledek podle agentury NASA představuje důležitý krok při zjišťování, jestli planety obíhající kolem malých aktivních hvězd, jako je právě TRAPPIST-1, mohou mít atmosféru potřebnou pro život. Astrofyzici jsou z výsledku nadšení, protože jim ukazuje, že tento vesmírný dalekohled je skvělým nástrojem pro další analýzy exoplanet rozměry podobnými Zemi.

„Tato pozorování naplno využívají možností Webbova středního infračerveného záření,“ řekl Thomas Greene, astrofyzik z Amesova výzkumného střediska NASA a hlavní autor studie, která vyšla v odborném časopise Nature. „Žádný z předchozích teleskopů neměl takovou citlivost, aby mohl měřit takhle slabé světlo ve střední infračervené oblasti.“

Planety u ultrachladných červených trpaslíků

Když na začátku roku 2017 astronomové oznámili veřejnosti objev sedmi planet s pevným jádrem, které obíhají kolem ultrachladného červeného trpaslíka vzdáleného jen 40 světelných let od Země, zavládlo mezi vědci nadšení. 

Planety totiž byly pozoruhodně podobné Zemi a dalším pevným planetám Sluneční soustavy, a to jak velikostí, tak i hmotností. Radost z objevu kalil jen fakt, že všechny obíhají mnohem blíže ke své hvězdě než kterákoli z našich planet kolem Slunce – všechny by se pohodlně vešly na oběžnou dráhu Merkuru. Dostávají proto od své malé hvězdy srovnatelné množství energie jako Merkur, což znamená, že je na nich pro známý život nesnesitelné horko.

TRAPPIST-1 b, který teď sledoval Webbův dalekohled, je nejvnitřnější planeta této soustavy. Dostává asi čtyřikrát více energie než Země od Slunce. Přestože se tedy nenachází v takzvané obyvatelné zóně soustavy, může pozorování této planety poskytnout důležité informace o jejích „sourozencích“, ale zejména o planetách jiných soustav podobných systémů, jež mají příznivější podmínky pro život.

„V Mléčné dráze je desetkrát více těchto hvězd než hvězd podobných Slunci a je u nich dvakrát větší pravděpodobnost, že budou mít kamenné planety, než u hvězd podobných Slunci,“ vysvětlil Greene. „Jsou ale také velmi aktivní – když jsou mladé, jsou velmi jasné a vyzařují záblesky a rentgenové záření, které mohou zničit atmosféru.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...