Vzkazy na Mars mohou lidé posílat ještě týden. Nejlepší nahrávky dopraví na rudou planetu sonda

Zájemci mají několik posledních dní na to, aby se zapojili do soutěže „Telefonát z Marsu“. V ní lidé z celého světa posílají krátké nahrávky, o kterých jsou přesvědčeni, že by se měly stát prvním meziplanetárním zvukovým vzkazem. Jedenáct nejlepších nahrávek totiž odletí v létě 2020 na palubě sondy ExoMars k našemu rudému sousedovi, z jehož povrchu bude vítězná nahrávka odvysílána zpět na Zemi. Původně mělo být možné vzkazy posílat jen do 20. dubna, nakonec však organizátoři uzávěrku soutěže o měsíc posunuli.

Telefonát z Marsu pořádá Akademie věd České republiky. Jedním z porotců, který se bude podílet na výběru nejlepších nahrávek, je i předsedkyně akademie Eva Zažímalová. „Největší šanci mají nahrávky, které nejsou konfliktní, diskriminační, hrubé a podobně,“ uvedla. Uspět podle ní mohou vzkazy s originálním nápadem nebo ty, které vyjadřují nějakou společnou pozitivní myšlenku.

V porotě jsou dále také vědci podílející se na misi ExoMars 2020. Patří mezi ně například Argentinec Jorge Vago, který se specializuje na planetární fyziku nebo hlavní poradce pro vědu a výzkum Evropské kosmické agentury Mark McCaughrean.

„Českým vzkazům nadržovat nebudeme. Šanci mají ty nejlepší vzkazy z celého světa. Pokud má být v cílové jedenáctce zvuk češtiny, musí to být jeho kvalita, která zaujme mezinárodní porotu,“ uvedl Marek Janáč z časopisu Vesmír, který se na soutěži podílí. Jakmile porotci nejlepších jedenáct vzkazů vyberou, budou nahrány do počítače sondy ExoMars.

 V tu chvíli se také spustí druhé kolo soutěže, které potrvá až do příletu sondy na Mars. Během celého letu tak bude mít veřejnost možnost svými hlasy rozhodnout o tom, která z jedenácti finálových nahrávek bude nakonec odvysílána zpět na Zemi.

„Původně měli čeští vědci odevzdat letový kus svého přístroje už začátkem května. Zdržení jiného vědeckého týmu ale znamenalo odsunutí termínu odevzdání, proto jsme se rozhodli, že dáme šanci i těm zájemcům, kteří v měsíčním startovním okně nestihli nahrávku přihlásit,“ okomentoval důvod odsunutí uzávěrky soutěže Janáč. 

Vzkazy z Francie, Česka i ze Španělska

Své vzkazy posílají lidé napříč celou Evropou. „Nejvíce nahrávek dosud poslali z Francie, ale situace se v podstatě každým dnem mění. Zpočátku byl velký zájem z Francie, poté z Řecka,“ řekla Zažímalová. Češi se v současné době drží s odstupem na druhém místě s 56 nahrávkami.

Výjimkou nejsou ani vzkazy od dětí. Ty ze španělské Galicie poslaly do soutěže například tento vzkaz: „Ahoj Marťané! Jsme studenti školy San Clemente z Caldas de Reis. Chceme, aby se galicijština dostala na Mars, protože v Galicii (…) všechno je lepší a opravdu bezva!“

Pozadu přitom nezůstávají ani děti z Česka. „Nahrávky začaly zasílat i celé české třídy. Připojily se tak k zahraničním školám, které se do projektu přihlásily již dříve. Je pěkné, že si školy uvědomily, že tímto způsobem mohou pěkně spojit zájem studentů o nové technologie s ryze humanistickými tématy,“ uvedl Janáč.

S nápadem odvysílat poselství z Marsu přišlo Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky spolu s redaktory časopisu Vesmír. Vítězná nahrávka cestou z rudé planety urazí přes 240 milionů kilometrů a její autor získá potvrzení o tom, že se stal důležitou součástí výzkumu Marsu. Nahrávku může do soutěže poslat kdokoliv prostřednictvím serveru mars.vesmir.cz. do 20. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 15 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.