Vznikla velká studie cliffhangerů. Fungují, ale divákům nevadí

Otevřený konec příběhu nabízí možnost dovyprávět si ho sám nebo čekat s nadějí, že přijde pokračování. Ale zase to čtenáře připravuje o radost z dobrého nebo smutek ze špatného konce. Pohled na cliffhangery je velmi různorodý a vědci se na fenomén podívali v rozsáhlém výzkumu.

Jsou cliffhangery pro spisovatele nebo scenáristu tím nejhorším možným způsobem, jak ukončit jinak skvělý příběh? Každý divák má pravděpodobně svůj názor, ale vědci za využití rozsáhlejších statistických vzorků zatím zkoumali jen minimálně, jak to je.

  • Cliffhanger (z angl. visící na útesu) je typ dějového zvratu v příběhu, užívaný v literatuře, dramatu, filmu, a zejména seriálech. Cliffhanger je dramatický závěr díla, při němž hrdina zůstává v nevyřešené, nebezpečné situaci, v nejnapínavějším momentu.

     
  • Výraz se používá v angličtině od počátku 20. století, do češtiny pronikl výrazně později. V češtině v podstatě neexistuje ekvivalentní výraz, překladové slovníky uvádějí například pojmy nervák, drasťák, které však mají hovorovou povahu a poněkud širší význam.

Změnit se to rozhodli vědci z University at Buffalo se studií, která naznačuje, že tyto, v současné době časté, způsoby ukončení příběhu nemusí být horší než klasické uzavřené konce.

Podle Lindsay Hahnové, která se na studii vydané v odborném žurnálu Media Psychology podílela, je jádrem cliffhangeru napětí. Ale toto napětí může být pro čtenáře nebo diváky škodlivé.

„Nemáme rádi napětí,“ říká Hahnová, která je specialistkou na mediální dopad uměleckých děl. „Máme rádi, když se napětí vyřeší. A vyřešení tohoto nepříjemného stavu zvyšuje pravděpodobnost, že se diváci přesunou k dalšímu dílu příběhu.“

Bez obav

Diváci mají obecně rádi zápletky, které končí vítězstvím hlavního hrdiny, a naopak nemají rádi příběhy, kde zvítězí zlo, ukázala studie, kterou vedla Melanie Greenová. Vědci v ní požádali pět stovek účastníků dvou studií, aby si přečetli stejné příběhy, které měly jeden ze tří různých závěrů: cliffhanger, vítězství protagonisty nebo vítězství antagonisty. Vrcholná scéna vyprávění se v narážce na téma studie odehrávala na okraji útesu.

„Cliffhangery nejsou méně příjemné než dobré konce, ale ani příjemnější než špatné konce – jsou přesně uprostřed,“ říká Greenová. „Cliffhangery jsou dobrý způsob, jak povzbudit diváky k pokračování v dalším díle příběhu. Prokázali jsme ale také, že spisovatelé je klidně mohou zařadit jako prostředek pro stavbu příběhu, aniž by se museli nutně bát, že by tím ztratili čtenáře.“

Současně se prokázalo, že příběhy končící cliffhangerem opravdu fungují z hlediska komerčního, tedy ve snaze navnadit čtenáře ke koupi dalšího dílu, ve kterém (snad) najde pokračování nebo rozuzlení rozvyprávěného příběhu.

Pád z útesu

Cliffhangery se používaly od samého počátku literatury. Možná nejslavnějším příkladem jsou Pohádky tisíce a jedné noci, kde je vypravěčka Šeherezáda používá nejen ke stavbě příběhu, ale i pro záchranu vlastního života. Praktikoval je i Alexandre Dumas starší při psaní Tří mušketýrů, kteří původně vznikli jako příběh na pokračování.

Samotný výraz cliffhanger zavedl v 19. století Charles Dickens, který vydal Starožitníkův krám jako seriál. Příběh vyvolal takový zájem o osud hlavního hrdiny, že čtenáři údajně stáli v docích newyorského přístavu a čekali, až z Anglie připluje loď s výtisky časopisu obsahujícími další kapitolu.

V současné době je tento vypravěčský trik běžně využívaný hlavně v televizních seriálech. Mezi nejslavnější patří „Kdo střelil JR?“ ze seriálu Dallas z roku 1980 nebo „Kdo střelil pana Burnse“ v Simpsonových z roku 1995. Pro svou studii se ale výzkumníci zaměřili raději na psané vyprávění než na video.

Mnoho televizních cliffhangerů je totiž od rozuzlení vzdáleno jen jednu epizodu. Streamovací služby dnes také umožňují zhlédnout celou sezonu najednou. Proces psaní a vydávání knih ale probíhá jiným tempem než v televizi. Čtenáři tak často čekají na další díl i několik let, pokud vůbec přijde.

„Jsme stále součástí kultury, která hodně čte,“ dodávají autoři studie. „Je proto důležité pochopit, jak publikum přistupuje k různým formám psané zábavy. A tato naše práce dokazuje, že cliffhangery opravdu nutí diváky vracet se k dalším dílům.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...