Webbův teleskop objevil šest masivních galaxií. Jejich existence odporuje vědeckým předpokladům

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) objevil velké vzdálené galaxie, které by podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru. Tehdy přitom panovaly podmínky, které by neměly umožňovat, aby něco takového vzniklo.

Astronomy zaskočilo, že obří a vyspělé galaxie zjevně existovaly už poměrně krátce po Velkém třesku, tedy po vzniku vesmíru. Podle webu Space.com to nikdo nečekal a nikdo ani zatím nedokáže logicky vysvětlit, jak se tyto galaxie vytvořily.

Snímky vzdálených zákoutí vesmíru vědci pořídili hned, když Webbův dalekohled začal fungovat. Mají rozměry přibližně jako naše domovská Mléčná dráha a jsou v nich plně dospělé červené hvězdy.

Galaxie popsané v nové studii jsou tak vzdálené, že se i výkonnému dalekohledu jeví jenom jako načervenalé tečky. Když astronomové analyzovali světlo vyzařované těmito zdroji, zjistili, že se dívají do „dětství“ vesmíru – do doby jen 500 až 700 milionů let po Velkém třesku.

Takto rané galaxie samy o sobě nejsou překvapující. Astronomové očekávali, že první hvězdokupy se vyskytly krátce poté, co vesmír překonal takzvanou „dobu temna“, tedy zhruba prvních 400 tisíc let své existence, kdy vesmír prostupovala jen mlha z atomů vodíku.

Galaxie ze snímků teleskopu jsou ale podle autorů studie v žurnálu Nature až šokujícím způsobem velké a hvězdy v nich příliš staré. Tato nová zjištění jsou v přímém rozporu s dosavadními představami o tom, jak vesmír vypadal a vyvíjel se v raném období. Nejenže neodpovídají výpočtům a predikcím, ale dokonce ani pozorováním předchůdce Webbova teleskopu, Hubbleova teleskopu.

„Měli jsme konkrétní vysvětlení pro typ galaxií existujících v raném vesmíru: Jsou mladé a malé,“ uvedl astronom Joel Leja z Pensylvánské státní univerzity a jeden ze spoluautorů této studie. Předchozí studie o raném vesmíru, založené na pozorováních Hubbleova teleskopu a dalších nástrojů, podle Lejy popisovaly spíše malé, modré, „dětské“ galaxie v raném období vesmíru. Šlo tedy o objekty, které vznikly teprve nedávno z původní „kosmické polévky“ a samy si utvořily své mladé hvězdy a struktury.

Hvězdy, které nedávají smysl

Mladé hvězdy obecně září modře. S postupem času červenají s tím, jak spalují své palivo. V dávných galaxiích, na něž se zaměřuje Webbův teleskop, astronomové staré červené hvězdy neočekávali. Neměly by zkrátka mít dostatek času na to, aby zrudly. Vědci nečekali ani to, že najdou galaxie masivnější než zhruba miliarda sluncí. Jenže načervenalé body nasvědčují tomu, že jsou až padesátkrát masivnější.

Autoři se pokusí najít alternativní vysvětlení, najít možné chyby – ale hlavně se musí vrátit k pozorování. Nové záběry těchto podezřelých míst by mohly přinést spoustu nových informací, které by pomohly záhadu lépe pochopit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 5 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.