Prvním cílem vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) bude hvězda nacházející se relativně blízko Zemi v souhvězdí Velké medvědice. Vědci ji využijí k zaostření všech osmnácti segmentů primárního zrcadla teleskopu. Informovala o tom na svém webu americká vesmírná agentura NASA.
Hvězdu s označením HD 84406 lze nalézt nedaleko za hvězdným obrazcem známým jako Velký vůz, který je součástí Velké medvědice. Není příliš jasná a k jejímu spatření je potřeba alespoň silnější dalekohled. Od Země je vzdálená přibližně 241 světelných let. Světelný rok je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii. Jde o vzdálenost, kterou světlo urazí ve vakuu za jeden pozemský rok.
Zatímco pro pozorovatele na Zemi hvězda nezáří nikterak silně, pro vesmírný dalekohled je naopak příliš jasná na to, aby ji mohl studovat poté, co na ni zaostří. „Ale prozatím je to perfektní cíl pro zahájení našeho hledání fotonů, hledání, které nás zavede do vzdáleného vesmíru,“ vysvětlují vědci spojení s programem JWST Jonathan Gardner a Alexandra Lockwoodová v příspěvku zveřejněném na blogu NASA.
Podle webu astronomy.stackexchange.com byla jedním z kritérií pro výběr prvního cíle možnost sledovat ho delší dobu. Webbův teleskop může vzhledem k nutnosti odstínění od Slunce a Země pozorovat jen úsek vesmíru v úhlu 39 stupňů, přičemž na optické vyladění potřebuje tři měsíce. To znamená, že vybraná hvězda musí právě vstoupit do zorného úhlu vesmírné observatoře.
Kromě toho bylo nutné zvolit místo bez většího uskupení hvězd. A HD 84406 se nachází v relativně izolované oblasti Velké medvědice. Podmínkou bylo také, aby cíl nebyl až příliš jasný, což by negativně ovlivnilo činnost teleskopu, jehož zařízení je navrženo tak, aby vnímalo infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.
Webbův teleskop se podívá do hlubin času
JWST je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s širší mezinárodní účastí, včetně české. Podílejí se na něm i Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA.
Teleskop vynesla do vesmíru 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Vědcům by Webbova observatoř měla umožnit zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.
