Wuchanští vědci vytvořili umělé receptory pro koronaviry. Chtějí zamezit další pandemii

Tým mikrobiologů a virologů z univerzity ve Wu-chanu ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Washingtonské univerzity zjistil, že je možné použít geny koronavirů k vytvoření receptorů, které lze přidat do lidských nebo zvířecích buněk. Cílem je urychlit výzkum ochrany před těmito nebezpečnými viry.

SARS, MERS, covid-19. Tři smrtící viry spojuje jedno – všechny patří do skupiny koronavirů. Tyto mikroorganismy se vyskytují u zvířat a umí z nich poměrně snadno „přeskočit“ na člověka, jak se opakovaně ukázalo. Vědci se proto snaží, aby byli na další případné pandemie co nejlépe připraveni.

Když se koronavirus dostane do lidského těla, pokouší se tam navázat na buňky. Provádí to dobře známým „spike proteinem“, tedy jakýmsi klíčem, pomocí něhož se snaží odemknout přístup do buňky. Většinou to není lehké, protože tento hrot musí zapadnout do správného „zámku“, tedy bílkoviny na povrchu buňky, které se říká receptor. Konkrétně SARS-Cov-2 si ale vytvořil doslova „paklíč“, který se umí vlámat do receptorů velmi snadno – právě proto je tak nakažlivý.

Protože je složité virové nemoci léčit, snaží se vědci zabránit virům, aby dokázaly do buněk vůbec pronikat. Aby to ale mohli testovat, musí najít způsob, jak chování nejrůznějších koronavirů napodobovat. Jenže najít vzorky a pěstovat je v laboratořích je nejen obtížné, ale i nebezpečné. Stále například existují podezření, že SARS-CoV-2 mohl uniknout právě z Wuchanského institutu virologie – byť pro ně neexistují silné důkazy.

Právě proto, aby byla práce s viry bezpečnější, se vědci rozhodli místo toho sbírat vzorky genomů koronavirů. Na takových vzorcích se dá „vypěstovat“ spike protein identický s tím, který by přirozeně vyrostl na původním viru – a to aniž by vědci pracovali s živým virem, jenž by mohl někam uniknout. Problémem je ale v tom najít lidskou buňku s receptorem kompatibilním se spike proteinem daného koronaviru.

Nový přístup k výzkumu

V novém experimentu se virologové pokusili podívat na tento problém z jiného úhlu: místo časově náročného hledání vhodného receptoru si řekli, že by ho mohli jednoduše vyrobit – a to přímo podle vzoru daného spike proteinu. Pak by tento model mohl snadno odemknout buňku a vědci by mohli sledovat, co v ní dělá, ale také jak jeho chování zabránit.

Podle autorů by pak tato zjištění mohla být použita ve výzkumu v boji proti nějakému přírodnímu koronaviru, pokud by zmutoval způsobem, který by mu umožnil infikovat člověka.

Autorský tým testoval své receptory vytvořené pomocí genetického inženýrství pomocí takzvaných pseudovirů a poté přešel k napodobování známých receptorů. Vědci zjistili, že dokáží velmi přesně napodobit skutečné receptory, například ACE2. Postupem času vytvořili celkem dvanáct unikátních receptorů, které byly pro výzkumné účely stejně dobré jako ty skutečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...