Za covidové pandemie byli keporkaci víc v pohodě než jindy

Období covidové pandemie přineslo spoustu neštěstí: úmrtí, ztráty sociálních kontaktů, obavy z neznámého i reálné snížení bohatství. To ale platilo u lidí, u keporkaků se podle nové studie naopak nálada výrazně zlepšila. Vědci tvrdí, že tak dobře naladěné tyto velké kytovce předtím nepozorovali.

Keporkaci migrující podél východního pobřeží Austrálie byli v prvním roce covidové pandemie méně stresovaní než před ní. Výzkum mořských biologů z Queenslandské univerzity vyšel v odborném časopise Marine Environmental Research.

„Použili jsme fotografie z dronů, abychom pomocí nich změřili vrstvu tuku na tělech keporkaků ve vodách u ostrova North Stradbroke během jejich migrace v letech 2020 a 2021,“ uvedl hlavní autor studie Jake Linsky. Tato populace keporkaků je podle něj zajímavá hlavně tím, že se jí dlouhodobě skvěle daří: poté, co byl lov kytovců ve většina světa zakázán, se začala velice úspěšně zotavovat. Právě tato skupina zvířat se podle vědce vysloveně nabízela k tomu, aby její reakci na změny způsobené pandemií změřili a popsali.

Síla tukové vrstvy je podle vědců klíčovým ukazatelem toho, kolik energetických zásob tito kytovci mají a to zase naznačuje, jak jsou „v pohodě“ – na své dlouhé migraci totiž spotřebují spousty energie a jsou přitom dostatečně inteligentní, aby si uvědomovali, jestli jsou na ni dost dobře připraveni. Vědci sáhli kromě dronů i ke klasičtějším metodám. „Používali jsme také malé čluny, abychom se přiblížili k velrybám a odebrali z jejich boků malé vzorky kůže a tuku,“ popisuje Linsky. „Tyto vzorky tuku jsme analyzovali na přítomnost hormonů a genových expresí souvisejících se stresem, energetickými zásobami a stavem imunitního systému.“

Méně stresu

Laboratorní výsledky z těchto odběrů odhalily výrazně nižší koncentrace kortizolu u velryb v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020. „Tato změna v jejich fyziologii naznačuje, že mezi těmito dvěma roky došlo k poklesu stresových faktorů prostředí,“ řekl Linsky. „Během tohoto období se stalo několik věcí, které pravděpodobně přispěly k tomu, co jsme zjistili – včetně posunu klimatického cyklu do fáze La Niña a také dramatických změn lidské činnosti během pandemie,“ doplnil.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

„Naše výsledky genové exprese také nabízejí další hypotézu: že velryby mohly takto pozitivně reagovat na pokles znečišťujících látek v jejich krmných vodách, konstatuje expert. Už předchozí studie podle něj zjistily podobné změny stresových hormonů u velryb na opačné straně antarktického kontinentu – dohromady tedy výsledky naznačují, že k těmto změnám došlo na celé planetě.

„Východoaustralští keporkaci sice prokázali pozoruhodnou schopnost přizpůsobit se změnám ve svém prostředí, ale naše studie zdůrazňuje důležitost zmírnění lidských dopadů, aby se jim v našich rychle se měnících oceánech i nadále dařilo,“ doplňuje Linsky a navrhuje ve výzkumu pokračovat. „Pokračováním monitoringu a ochrany keporkaků u východního pobřeží Austrálie můžeme zajistit jejich zdraví a stabilitu a zároveň nabídnout cenné poznatky o tom, jak by bylo možné zachovat další populace velryb, které se potýkají s problémy,“ zakončuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 3 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 21 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...