Za hněvem vikinských berserků mohla být konzumace toxického plevele, naznačuje výzkum

Vikinští válečníci se podle legend dokázali změnit v takzvané berserky – zuřivé bojovníky silné jako medvědi a necítící bolest. Tomuto stavu se říkalo berserkergang a vědci tvrdí, že nyní konečně ví, jak to vikingové dokázali.

Některé hypotézy uvádějí, že popis berserkergangu vypadá velmi podobně jako intoxikace některými houbami. Válečníci během něj kousali do štítů, vyli jako divoká zvířata, a dokonce ani nebyli schopní rozlišovat mezi spojenci a nepřáteli.

Nyní se objevila nová hypotéza, jejíž autor, etnobotanik Karsten Fatur, tvrdí, že vikingové mohli pro změnu v berserky používat rostlinu jménem blín. Popsal to v odborném časopisu Journal of Ethnopharmacology.

Květy blínu
Zdroj: Bjoertvedt/Wikimedia Commons

První zmínky o bersercích se objevují zřejmě v básni k poctě krále Haralda z devátého století. Ještě podrobněji je popisuje slavný islandský historik a básník Snorri Sturluson. Podle něj byli tito Ódinovi bojovníci vzteklí jako psi nebo vlci a silní jako medvědi nebo býci. Nepřátele prý dokázali zabít jediným úderem.

Různé verze mýtů o těchto bojovnících se značně liší. Některé jim přisuzují dokonce i různé magické schopnosti, jako je odolnost vůči ohni nebo sečným zbraním, anebo dokonce dovednosti proklít nepřátele pouhým pohledem. Většina se ale shoduje na jedné základní charakteristice – slepému vzteku.

Vědci přišli s řadou pokusů o racionální vysvětlení legendy. Velmi často se v nich objevovala muchomůrka červená, která se měla užívat krátce před bojem. Tyto hypotézy vycházejí z toho, že muchomůrky volila řada sibiřských kmenů, které využívaly dvou toxických substancí, jež jsou v nich obsažené. Navíc je řada symptomů spojených s užíváním muchomůrek podobných některým příznakům typickým pro berserky.

Proč blín, a ne muchomůrka?

Podle nového výzkumu je ale mnohem lepším kandidátem právě blín černý. Tato nenápadná jedovatá rostlina z čeledi lilkovitých je v Evropě známá už od antického Řecka a její vlastnosti využívala řada kultur v dějinách – jako narkotikum, proti bolesti, proti nespavosti i jako anestetikum. A na území středověkého Německa se blín dokonce přidával do piva.

Etnobotanik Karsten Fatur popsal, že řada příznaků spojovaných s berserky je podobná jak u hub, tak i u blínu. Ale muchomůrky se liší v jednom zásadním detailu: jejich konzumace nevyvolává záchvaty nekontrolovaného vzteku. Naopak Fatur našel řadu případů, kdy blín nebo jemu příbuzné rostliny takové chování spouštěly.

„Tento efekt se může projevovat různě – od pouhého podráždění až po plnohodnotný záchvat vzteku. Tyto projevy se liší jak podle dávkování, tak i podle mentálního nastavení konkrétního jedince,“ uvádí vědec. „A protože právě vztek je nejtypičtější složkou berserkergangu, jsou tyto symptomy kritickým argumentem, proč je blín lepším vysvětlením než muchomůrky,“ dodal Fatur.

Blín navíc potlačuje bolest, což by podle Fatura vysvětlovalo historky o nezranitelnosti berserků. Dalším argumentem jsou vedlejší účinky a následky užívání těchto bylin. Berserkové trpěli podle mýtů až několik dní po bitvě – ale muchomůrky na rozdíl od blínu takové efekty nepřináší. Zato konzumace blínu může až na několik dní způsobovat bolesti hlavy, rozšířené zorničky nebo rozmazané vidění.

Posledním argumentem, který vědec přinesl, je relativně malé rozšíření muchomůrek v tehdejší Skandinávii. Naopak blín je a byl rozšířeným plevelem, který tam tehdy rostl. Existují i důkazy archeologické povahy – například ženský hrob z Dánska z roku 980, v němž byla objevená semínka blínu ve speciálním váčku.

Karsten Fatur přiznává, že některé projevy chování berserků se blínem vysvětlit nedají; například okusování štítů. Protože není expertem na archeologii, doufá, že se nyní do jeho výzkumu zapojí i archeologové, kteří by mohli přijít s větším množstvím důkazů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...