Za vznik akné možná může tvar vlasových váčků. Objev může přinést účinnější léčbu

Vědci v novém výzkumu odhalili, že na vznik akné by mohl mít vliv geneticky daný tvar vlasových váčků. Nový poznatek, o kterém informoval časopis Nature Communications, by podle vědců mohl v budoucnosti usnadnit vývoj účinnější léčby tohoto onemocnění.

Akné je velmi rozšířenou kožní nemocí a netrápí zdaleka jenom teenagery. Účinný lék se přitom doposud najít nepodařilo. Změnit by to mohla rozsáhlá genetická studie, kterou provedl tým odborníků z britského National Institute for Health Research (NIHR).

Vědci měli k dispozici data téměř 27 tisíc lidí, z nichž 5602 trpělo těžkou formou akné. Během výzkumu se jim podařilo identifikovat genetické odlišnosti, které byly častěji přítomné právě u lidí, kteří měli těžké akné. 

Dané genetické odlišnosti přitom podle autorů studie vedou k rozdílu ve tvaru vlasových váčků (folikulů). To pak může mít za následek, že pokožka některých lidí je náchylnější k zachycování bakterií, a vytváří tak ideální podmínky pro vznik vřídků.

„Tyto genetické přístupy na akné dosud nikdo neaplikoval. Jedná se o významný krok vpřed,“ uvedl hlavní autor výzkumu profesor Jonathan Barker s tím, že výsledky jejich studie by mohly napomoct vývoji efektivní léčby této kožní nemoci.

„Když máte vhled do genetického základu tohoto onemocnění kůže, můžete vyvinout mnohem účinnější léčbu,“ dodal Barker. Podle něj je přitom klíčové, aby bylo možné začít léčit tento kožní problém včas – předejít tak jeho zhoršení a zabránit vzniku jizev.

  • Vlasový folikul (váček) je tkáň, která obaluje vlasy a chlupy a z níž vlas vyrůstá. Je tvořen vlasovou cibulkou a okolo ní obalenými dvěma vlasovými pochvami. Vlasový folikul je vlastně vchlípenina pokožky. 
  • Zespoda se na vlasový folikul připojuje řídké vazivo a je zde také cévní zásobení. V jiné části jsou zase napojeny mazové žlázy a někdy také potní žláza. Asi uprostřed vlasového folikulu je ztluštěnina, na kterou se upíná sval – vzpřimovač chlupu.
  • Zdroj: Wikipedie 
Průřez vlasovým/chlupovým váčkem
Zdroj: WikiCommons

S akné má zkušenost asi 80 procent mladých

Akné je jedno z nejchroničtějších onemocnění kůže, které podle Guardianu postihuje přibližně 80 procent lidí ve věku mezi jedenácti až třiceti lety. Často se ale u člověka udrží až do dospělosti – postihuje 12 procent žen starších 25 let a přibližně 3 procenta pacientů starších 35 let. Jeho nejvýraznějším projevem je vznik vřídků, které jsou způsobené zánětem vývodů mazových žláz, respektive jejich uzavřením.

Akné se objevuje především na obličeji, horní části zad a na hrudníku. Kromě jizev zanechává také psychické následky, jako je například snížené sebevědomí nebo deprese, která může v krajních případech končit sebevraždou.  

Přibližně 15 až 30 procent pacientů s akné vyžaduje intenzivní léčbu s cílem zabránit vzniku jizev nebo jiným trvalým následkům. Množstvím pacientů se dokonce jedná o největší intenzivně léčenou skupinu celosvětově, uvádějí lékaři.

Dosud nejúčinnější léčbou je podle autorů studie lék s názvem isotretinoin. Ten ale může mít významné vedlejší účinky, mezi které patří například bolesti svalů nebo vysoušení pokožky. Pokud navíc přípravek užívá těhotná žena, mohou jejímu dítěti hrozit vrozené vady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 5 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 22 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...