Začala se testovat první vakcína proti rakovině prsu. Mohla by působit na nejnebezpečnější typ

Vědci začali testovat na lidských dobrovolnících první očkování proti rakovině prsu – konkrétně proti její nejzávažnější a nejvíce smrtelné podobě, která se jen velmi špatně léčí. První výsledky by mohly být už za rok.

„Doufáme, že z dlouhodobého hlediska by se mohlo jednat o vakcínu, která by se podávala zdravým ženám a zabránila by u nich v budoucnosti v rozvoji takzvané trojitě negativní rakoviny prsu – tedy formy rakoviny prsu, na kterou dnes máme nejméně účinnou léčbu,“ uvedl ve svém prohlášení hlavní autor výzkumu, lékař Thomas Budd z Clevelandské kliniky.

Clevelandská klinika oznámila zahájení studie minulé poté, co americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil žádost o registraci vakcíny jako nového zkoušeného léku. Celý výzkum má ale mnohem delší kořeny, jeho začátky pocházejí z doby před přibližně dvaceti lety – celou tu dobu vědci testovali různé látky na buněčných kulturách, v počítačových modelech a na zvířatech.

Samotná klinická studie na lidech proběhne v Lernerově výzkumném ústavu Clevelandské kliniky; zúčastní se jí 18 až 24 pacientek s trojitě negativním karcinomem prsu v raném stadiu, u nichž je vysoké riziko recidivy. Vědci doufají, že po úspěchu tohoto prvního kroku by vakcína mohla být vyzkoušena na zdravých lidech s vysokým rizikem onemocnění, například na lidech s mutací genu BRCA1, která výrazně zvyšuje hrozbu vzniku této smrtelné nemoci.

Hlavním cílem studie je nejprve co nejpřesněji určit maximální tolerovanou dávku vakcíny a detailně popsat a vycizelovat imunitní odpověď organismu na ni. Účastnice studie dostanou očkování ve trojdávkovém schématu, tedy tři injekce vždy po dvou týdnech. Začne se s nízkou dávkou jen u několika pacientů, postupně se bude zvyšovat na vyšší dávky a nakonec se zapojí více účastníků. Zúčastněné osoby budou sledovány 84 dní po podání poslední injekce, aby se změřily také případné vedlejší účinky.

Delší doba sledování není u vakcín většinou nutná, protože vedlejší účinky bývají díky nízké dávce látky v očkování také jen krátkodobé.

„Jakmile zjistíme, kolik vakcíny můžeme podat, budeme se zabývat jejími účinky na imunitní systém,“ uvedl Budd v tiskové zprávě. „To nám pomůže zjistit, jestli vakcína dělá to, co chceme – a pak začneme zvyšovat úrovně dávek.“

Nejhorší forma rakoviny prsu

Trojitě negativní rakovina prsu představuje dvanáct až patnáct procent všech případů rakoviny prsu, ale je tím zdaleka nejsmrtelnějším druhem této nemoci – o život připraví asi čtvrtinu pacientek do pěti let od stanovení diagnózy.

Tento typ nádoru je charakteristický tím, že nemá estrogenové receptory, progesteronové receptory ani velké množství proteinu HER2 – proto je označován jako „trojitě negativní“. Hormonální terapie na tento druh nádoru nezabírá právě proto, že nádorové buňky nemají hormonální receptory. Nefungují ani léky cílené na HER2, protože v nádorových buňkách není velké množství tohoto proteinu. Může ale pomoci chemoterapie, dalším možným způsobem, jak předejít jejímu šíření, bývá mastektomie.

Jak funguje vakcína

Vědci si za roky studia rakoviny prsu všimli, že při trojitě negativním karcinomu prsu se nadměrně uvolňuje mléčná bílkovina α-laktalbumin; normálně se přitom takto projevuje jen při kojení. U výše popsané rakoviny se ale její nadměrné množství objevuje asi v sedmdesáti až osmdesáti procentech případů. A právě na tento protein se vakcína zaměří a nastartuje imunitní systém k útoku na buňky, které jej produkují.

Součástí vakcíny bude také léčivo, které upozorní imunitní systém na α-laktalbumin, a posílí tak imunitní odpověď organismu.

Pokud se v rámci studie, jejíž ukončení se očekává v září 2022, prokáže, že vakcína je v tomto směru účinná, vědci doufají, že by mohla zlepšit výsledky u lidí ohrožených rakovinou prsu a dalšími typy rakoviny.

„Tato vakcinační strategie má potenciál být použita i u jiných typů nádorů,“ uvedl doktor Vincent Tuohy. „Náš program se zaměřuje na vývoj vakcín, které zabraňují onemocněním, s nimiž se potýkáme s věkem, jako je právě rakovina prsu, vaječníků a endometria. Pokud budou tyto vakcíny úspěšné, mají potenciál změnit způsob, jakým kontrolujeme rakovinu v dospělosti, a prodloužit délku života podobným způsobem, jaký měl program očkování v dětství.“

Profesor Budd připouští, že jde o extrémně náročný výzkum, takže může trvat celé roky, než se vědci dostanou k funkční očkovací látce, přesto je optimistou – zejména díky rychlému pokroku v lékařské vědě a vakcinologii zvlášť. „Někde se začít musí, a my jsme nadšeni, že první krok můžeme udělat právě my.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 13 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.