Záhadná planeta Theia mohla dát Zemi nejen Měsíc, ale i život, naznačuje výzkum

Většina hmoty, která umožnila život na Zemi, pochází podle nejnovějšího poznatku vědců z kataklyzmatické srážky mezi naší planetou a jiným vesmírným tělesem, protoplanetou Theiou. Při kolizi Země s Theiou navíc mohl vzniknout i Měsíc.

Aby mohl na mrtvé planetě vzniknout život, je třeba řady chemických látek. Od uhlíku přes dusík až po síru. Klasické teorie uvádějí, že tyto prvky se na Zemi dostaly dlouhodobým bombardováním meteority z kosmu.

Vědci ale nyní přišli s alternativní teorií. V odborném časopisu Science Advances popsali, že srážka Země s vesmírným tělesem, jemuž se říká Theia, mohla naši planetu „oplodnit“, tedy umožnit, aby se stala životaschopnou.

  • Theia je hypotetická protoplaneta pravděpodobně dříve obíhající ve Sluneční soustavě a následně kolidující se Zemí před 4,533 miliardy let. Theia měla disponovat rozměry podobnými dnešnímu Marsu s průměrem okolo šesti tisíc kilometrů. Díky srážce obsahuje zemské jádro velké množství železa. Po kolizi s Theiou se také od Země odloučil Měsíc. (Zdroj: Wikipedia)

Ke srážce Theiy a Země došlo zřejmě v době před 4,4 miliardami let, tedy v době, kdy se naše planeta stále ještě dotvářela. Theia na Zemi dopravila nejen látky, které jsou potřebné pro chemické procesy, při nichž vzniká život, ale také se podílela na vzniku Měsíce. Tento satelit Země vznikl právě během srážky. 

Pouhý meteorit by Zemi „oživit“ nedokázal

Země ani jiné pevné planety ve Sluneční soustavě látky umožňující vznik života původně nemají. Nacházejí se ale v jednom druhu chondritů, kamenných meteoritů, které vznikly nahromaděním prachu v mateřské mlhovině. Jsou staré asi 4,5 miliardy let.

Potíž je ale v tom, že poměr látek potřebných ke vzniku života je v těchto dochovaných uhlíkatých meteoritech jiný než na Zemi. Nová práce však teoreticky řeší i tento problém. Místo milionů malých meteoritů dopravila na Zemi dostatečný chemický koktejl jediná drtivá srážka.

Experiment se stvořením

Základ úvah vědců vzešel z experimentu, kdy se chemici pokusili v laboratoři vytvořit podmínky této srážky. Během pokusu laboratorně vytvořili prostředí s vysokým tlakem a teplotou. Daty z tohoto experimentu pak „nakrmili“ počítačový program, v němž se odehrála simulace srážky. Potvrdila, že podmínky programu odpovídají tomu, co víme o podmínkách na Zemi.

„V naší práci jsme ukázali, že co se týká uhlíku, dusíku a síry, tak možnost, že by se na naši planetu dostaly srážkou Země s jinou planetou velikosti Marsu, je nejvíc pravděpodobná,“ uvedli autoři výzkumu.

Během pokusu se současně ukázalo, že složení látek, které v těchto podmínkách vznikaly, navíc velmi dobře odpovídají některým procesům na Měsíci.

Výzkum není definitivní odpovědí na otázku, jak mohl vzniknout život na Zemi. Spíše se snaží o vysvětlení jedné ze záhad, které tento okamžik obklopují. Autoři v něm hodlají pokračovat, přinejmenším jeho experimentální část je podle recenzentů velmi užitečná pro pochopení procesů, které na Zemi před miliardami let probíhaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...