Zatím vyhynulé druhy jsou jen špičkou ledovce. Když nic neuděláme, bude hůř, varují vědci

Nejméně 550 druhů savců by podle odhadů vědců mohlo v tomto století vyhynout, podobně jako v minulosti mamuti či šavlozubí tygři. S odvoláním na studii, kterou otiskl vědecký časopis Science Advances, o tom napsal zpravodajský web BBC. Počet druhů savců na světě se uvádí zhruba kolem 6500.

Studie naznačuje, že za vymírání různých savců v uplynulých dekádách mohou téměř výhradně lidé. Pokud nebudou nyní zavedena efektivní opatření, proces vyhynutí druhů se podle ní zrychlí. Odhad vědců se opírá o fosílie dokládající předešlá vyhynutí. „S každým ztraceným druhem přicházíme o část dějin Země,“ uvedli autoři. Navzdory pesimistické předpovědi je však podle nich možné zachránit stovky druhů zavedením rozsáhlých opatření na ochranu přírody.

Spoluautor studie, Tobias Andermann z centra pro globální diverzitu na univerzitě ve švédském Göteborgu, míní, že je stále možné zachránit stovky, ne-li tisíce druhů, pokud budou zavedena cílenější a efektivní opatření na ochranu přírody. K tomu je podle něj zapotřebí, aby si společnost uvědomila, že biodiverzita čelí vážnému ohrožení a začala se podle toho chovat. Zdůraznil, že jde o „globální krizi“. „Tlačí nás čas (…) s každým vyhynutým druhem nenávratně přicházíme o unikátní část přírodních dějin Země,“ řekl.

Vymírání nabírá rychlost

Vědci sestavili databázi fosílií, která dokládá rozsah a období nedávných vyhynutí. Jejich počítačové simulace předpovídají, že se do roku 2100 vymírání druhů výrazně zrychlí. Prognóza se zároveň opírá o aktuální stavy ohrožení daných druhů. Podle těchto modelů vymírání druhů v uplynulých stoletích představuje pouze špičku ledovce ve srovnání s tím, co hrozí v nadcházejících desetiletích.

Samuel Turvey z Londýnské zoologické společnosti, který je dalším spoluautorem studie, uvedl, že vytvoření mapy historických dopadů lidí na biodiverzitu je klíčové pro pochopení toho, proč byly některé druhy a ekosystémy obzvlášť zranitelné lidskou aktivitou. Vypozorované trendy snad podle něj poslouží při vypracování efektivnější strategie boje proti vymírání druhů. Vědci varují, že nastává šesté hromadné vymírání druhů. To, co nyní uděláme, podle nich bude pravděpodobně definovat budoucnost lidstva, uzavřel web BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 16 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.