Zbývá jen 20 miliard let, pak nastane konec. Nová analýza temné energie ukazuje na Velký křach

Vesmír má před sebou méně času, než ukazovaly starší modely, tvrdí nově vydaná studie. Její autoři se pokusili odhadnout, jak a kdy vesmír skončí na základě dat o takzvané temné energii.

„U každého života chcete vědět, jak začíná a jak skončí,“ říká fyzik Henry Tye. „U našeho vesmíru je také zajímavé vědět, jestli má začátek. V šedesátých letech jsme se dozvěděli, že ano, že má začátek. Další otázkou pak je, jestli má i konec. Mnoho let si mnoho lidí myslelo, že bude existovat navždy. Ale pokud se naše data potvrdí, vesmír bude mít konec,“ komentoval vědec výsledky svého nového výzkumu.

Podle něj se vesmír blíží středu své existence. V nově publikované studii vypočítal fyzik z Cornellovy univerzity na základě nových údajů z pozorování temné energie, že celková doba existence kosmu bude přibližně 33 miliard let. Teď má za sebou asi 13,8 miliardy let. Dalších přibližně 11 miliard let ještě bude expandovat – ale pak dospěje do momentu, kdy se začne zase smršťovat. A pak se, jako nafouknutý balonek z pouti, bude stále zmenšovat, až se zhroutí do jediného bodu.

Tye dospěl k tomuto závěru po přidání nových údajů do modelu zahrnujícího takzvanou kosmologickou konstantu. Tu do popisu vesmíru zavedl už před stoletím Albert Einstein a využívá se pro odhady toho, jak by se mohl vesmír vyvíjet. Co ale vlastně označuje, není úplně snadné říct: když se využije výše použité srovnání vesmíru s nafukovacím balonkem, tak kosmologická konstanta by fungovala jako vnitřní tlak uvnitř něj, který tlačí dovnitř, aby se balonek roztahoval.

Einstein ji kdysi zavedl, aby mu seděly jeho rovnice pro vesmír. Nejdřív si myslel, že je to jen matematický trik, ale pozdější pozorování ukázala, že ve vesmíru skutečně existuje cosi, co působí podobně – dnes se tomu říká temná energie.

Jak bude vypadat konec vesmíru

„Posledních dvacet let lidé věřili, že kosmologická konstanta je kladná a vesmír se tedy bude rozšiřovat navždy,“ uvedl Tye. „Nová data, zdá se, ale naznačují, že kosmologická konstanta je záporná a že tedy vesmír skončí Velkým křachem.“ Tento termín označuje opak Velkého třesku, tedy moment, kdy se všechen prostor a hmota kosmu zhroutí do singularity, jediného bodu.

  • Lidé žijí v prostoru, který je tvořený hmotou – tedy atomy. Ty ale tvoří jen asi 4,6 procenta kosmu.
  • Dalších 23 procent kosmu je tvořeno takzvanou temnou hmotou.
  • A drtivá většina vesmíru je pro lidstvo zcela neviditelná, 72 procent z něj totiž tvoří takzvaná temná energie.

Vesmír se teď stále rozpíná. Podle současných modelů, jak píše Tye, má vesmír dvě nejjednodušší možnosti: buď bude pokračovat ve svém současném rozpínání navždy, pokud je kosmologická konstanta kladná, nebo pokud je kosmologická konstanta záporná, dosáhne maximální velikosti, poté se smrští a nakonec se zhroutí na nulu.

A právě k druhé možnosti se přiklání Tye na základě svých nedávných výpočtů. „Tento velký kolaps definuje konec vesmíru,“ napsal Tye. Na základě modelu určil, že ke kolapsu Velkým křachem dojde přibližně za 20 miliard let.

Tím, co mu umožnilo výpočty upřesnit, jsou nová data Dark Energy Survey (DES) v Chile a Dark Energy Spectroscopic Instrument (DESI) v Arizoně z letošního jara. Tye uvedl, že tyto dvě observatoře, jedna na jižní polokouli a druhá na severní, se navzájem dobře shodují a dodávají vědcům údaje o tom, co jim zatím chybělo.

Proměnlivá částice

Celá myšlenka průzkumu temné energie těchto dvou skupin spočívá v tom, že chtějí zjistit, jestli neviditelná temná energie, která by měla tvořit kolem sedmdesáti procent hmoty a energie ve vesmíru opravdu souvisí s kosmologickou konstantou. V tomto modelu není vesmír ovládaný pouze kosmologickou konstantou temné energie.

Tye a jeho spolupracovníci v článku navrhli hypotetickou částici s velmi nízkou hmotností, která se na počátku vesmíru chovala jako kosmologická konstanta, ale nyní už ne. Tento jednoduchý model dobře odpovídá datům, ale současně posouvá základní kosmologickou konstantu do záporného teritoria. Což znamená, že expanzi vesmíru po nějaké době musí dojít energie a začne se mršťovat. „Lidé už dříve říkali, že pokud je kosmologická konstanta záporná, vesmír nakonec zkolabuje. To není nic nového,“ řekl Tye. „Tento model ale říká, kdy vesmír zkolabuje a jak k tomu dojde.“

Podle Tyeho se bude jeho tým snažit získat výsledky dalších pozorování, jež budou i nadále probíhat. Stovky vědců po celém světě měří temnou energii pozorováním milionů galaxií a vzdáleností mezi nimi, čímž shromažďují ještě přesnější data, která budou použita v modelu. DESI bude v pozorování pokračovat ještě další rok a pozorování probíhají nebo brzy začnou i na několika dalších místech, včetně Zwicky Transient Facility v San Diegu, evropského vesmírného dalekohledu Euclid, nedávno zahájené mise SPHEREx NASA a observatoře Very C. Rubinové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 9 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.