Ze sovětské ponorky ztroskotané u Norska stále uniká radiace

Reaktor ponorky Komsomolec, kterou v roce 1989 postihl požár a potopila se, pořád uvolňuje do okolního moře radioaktivní částice, popsali norští vědci, kteří vrak opakovaně studovali. Výsledky nejnovější studie vydali v březnu. Současně prokazuje, že to nepředstavuje pro okolní životní prostředí žádné riziko, hlavně díky tomu, jak dobře byla ponorka po havárii zajištěna.

Roku 1989 skončily komunistické režimy v Evropě napojené na Sovětský svaz. Jejich pád předznamenala tragédie jaderné ponorky Komsomolec, která naznačila, v jakém rozkladu je bývalá supervelmoc.

Ponorka se plavila na začátku dubna pod velením kapitána 1. třídy Evgenije Vanina pod hladinou v hloubce 335 metrů asi 180 kilometrů jihozápadně od norského Medvědího ostrova. Mise probíhala bez problémů až do 7. dubna, kdy kvůli zkratu ve strojovně došlo k požáru.

Posádka zareagovala velmi rychle a profesionálně. Uzavřela vodotěsné dveře, ale nestačilo to: plameny se rozšířily kabely v přepážkách. Nedařilo se je dostat pod kontrolu, takže se loď musela vynořit a muži na palubě se pokusili evakuovat. Většině se to sice podařilo, ale pak zemřeli na podchlazení ve vodě, než dorazila záchrana. Komsomolec mezitím prohořel natolik, že klesl ke dnu.

Radioaktivní vrak u Norska

Tato katastrofa byla důležitá především proto, že Komsomolec byl jadernou ponorkou. Naštěstí se kapitánovi podařilo reaktor odstavit, sám ale zahynul. Jenže to nebyl jediný zdroj radioaktivity na palubě – ponorka totiž byla vybavená deseti torpédy, z nichž dvě byla jaderná.

Sovětská ponorka třídy Mike, kam patřil i Komsomolec
Zdroj: DoD/volné dílo

Jak Rusové, tak i Norové vrak opakovaně zkoumali a hledali možné úniky radioaktivity a další rizika, která by s tím mohla souviset. Ten největší výzkum proběhl roku 2021, kdy k němu norští experti vyslali moderní robotické miniponorky.

Podmořský dron Aegir 6000 tehdy naměřil kolem vraku zvýšenou koncentraci radiace. Některé odebrané vzorky vykazovaly až 800tisíckrát vyšší úroveň radioaktivity, než je běžné. Jiné odebrané vzorky ale tak vysoké hodnoty nevykazovaly. Zatímco jinde v Norském moři je úroveň radioaktivity zhruba 0,001 becquerelu na litr, u ponorky se pohybovala většinou kolem sta becquerelů na litr.

Řadu naměřených dat se ale nepodařilo zcela vyhodnotit. To teď vědci napravili, když představili zatím nejpřesnější výsledky výzkumu Komsomolce. Studie, která podrobně zdokumentovala rozsah poškození vnějšího pláště potopené jaderné ponorky, potvrdila, že dřívější sanační opatření provedená Ruskem stále působí.

Autonomní ponorka, která zkoumala vrak sovětské ponorky
Zdroj: HI/Stine Hommedal

V bezprostředním okolí poškozené přední části ponorky se nenašly žádné stopy plutonia pocházejícího z jaderných hlavic, které měly být podle zpráv součástí výzbroje ponorky Komsomolec. K únikům z reaktoru sice stále dochází, ale ne nepřetržitě. Našly se zvýšené koncentrace několika izotopů, což podle vědců naznačuje, že jaderné palivo v reaktoru koroduje.

Vědci doporučují další výzkum

Přestože k únikům z reaktoru dochází už víc než třicet let, existuje jenom málo důkazů o tom, že by se tyto radioaktivní částice ukládaly a hromadily v bezprostředním okolí ponorky. Jak je to možné? Zdá se, že uvolněné radionuklidy se rychle ředí v okolní mořské vodě.

„Dá se očekávat, že úniky z reaktoru v ponorce Komsomolec budou pokračovat, proto by měly být provedeny další průzkumy s cílem určit mechanismy pozorovaných úniků a popsat korozní procesy probíhající uvnitř reaktoru a jejich důsledky pro další úniky a osud zbývajícího jaderného materiálu v reaktoru,“ doporučují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 16 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.