Ze stanice v Antarktidě zazněla prosba o pomoc kvůli údajné výhružce smrtí

Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, protože kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.

Minulý týden jeden z vědců na Sanae IV v e-mailu upozornil na agresivní chování svého kolegy. Autor e-mailu napsal, že tento člověk napadl jiného člena výzkumné mise. Dodal, že agresor je hrozbou pro celou posádku. Prosil proto o okamžitou pomoc.

„Bohužel, jeho chování se zhoršilo do takové míry, že je to hluboce znepokojující. Konkrétně fyzicky napadl X (jméno není uvedeno), což je závažné porušení osobní bezpečnosti a norem na pracovišti,“ stojí v e-mailu, který zveřejnil list South Africa's Sunday Times.

„Navíc vyhrožoval, že zabije X (jméno není uvedeno), což vytváří atmosféru strachu. Obávám se o svou vlastní bezpečnost a neustále přemýšlím, kdy se stanu další obětí,“ napsal autor e-mailu.

Stanice Sanae IV:

Jihoafrický ministr životního prostředí Dion George v reakci uvedl, že bude se členy týmu osobně hovořit, aby vyhodnotil situaci.

„Tento člověk (obviněný člen posádky) se silně nepohodl s lídrem týmu. Situace se vyhrotila a tato osoba ho pak i napadla. Umíte si představit, jaké to je, jsou tam těsné ubikace a lidé trpí ponorkovou nemocí. Může to být velmi nepříjemné,“ vyjádřil se podle The Times k situaci George.

Vědecký tým je složený z odborníků na biologii, geologii, geomorfologii (věda zkoumající tvary, vznik a stáří zemského povrchu) a oceánografii, píše server The Independent. Na základně se věnují monitorování klimatu a geologickému a atmosférickému průzkumu. Okolní podmínky jsou přitom extrémní –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ teplota venku se pohybuje kolem minus 23 stupňů Celsia a vítr fouká rychlostí více než 215 kilometrů za hodinu.

Dostat se k jihoafrické základně, která je od nejjižnějšího cípu Afriky vzdálená asi 2500 kilometrů, zabere přibližně dva týdny. A to pouze za předpokladu, že je dobré počasí. Kvůli ledovým krám a meteorologickým podmínkám je však podle webu The Times pravděpodobné, že skupina vědců zůstane v těchto končinách osamocena nejméně dalších deset měsíců.

Antarktický pokus o vraždu

Případy jako výše uvedený jsou v Antarktidě výjimečné, posádky pro tyto dlouhodobé a náročné mise jsou totiž vybírány podle přísných pravidel. I tak ale občas dojde k fyzickým konfliktům. Naposledy se to stalo roku 2019 na ruské stanici Bellinghausen, která je na ostrově Krále Jiřího u Antarktidy.

Pachatelem byl čtyřiapadesátiletý elektroinženýr Sergej Savickij, který několikrát bodl do hrudi dvaapadesátiletého svářeče Olega Běloguzova. Podle ruských zdrojů k útoku došlo proto, že Běloguzov dlouhodobě prozrazoval Savickému pointy knih z místní knihovny, které chtěl inženýr číst. Jiné zdroje ale uvádějí, že k útoku došlo v jídelně, když si Běloguzov dobíral Savického tím, že mu řekl, že by měl zatančit stole a mohl by si tím přivydělat.

Obě verze se shodují na tom, že Savickij byl v době útoku pravděpodobně pod vlivem alkoholu. Na stanici spolu pracovali asi půl roku a Savickij se zřejmě citově zhroutil. Běloguzov i Savickij měli mezi sebou problémy již několik měsíců. Běloguzov byl poslán do nemocnice v Chile, Savického ruské úřady vyšetřovaly kvůli pokusu o vraždu.

Podobný incident zažila sovětské stanice Vostok roku 1959. Dva její obyvatelé se dostali do sporu nad šachovou partií; muž, který prohrál, zaútočil v amoku na vítěze cepínem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ podle časopisu Canadian Geographic byly od té doby šachy na sovětských stanicích zakázané.

Náhoda, nebo vražda?

Jiný případ se v Antarktidě odehrál v květnu roku 2000. Tehdy se na stanici Amundsen-Scott přitížilo Australanovi Rodneymu Marksovi. Dvaatřicetiletý, do té doby zcela zdravý, astrofyzik se krátce potýkal s nesnesitelnými bolestmi žaludku, silnou horečkou a nevolností. Zemřel hned následující den, 12. května 2000.

Tehdy se předpokládalo, že zemřel přirozenou smrtí. Misi nebylo možné přerušit, jeho tělo proto strávilo šest měsíců v mrazáku na stanici. Teprve pak ho mohli prostudovat lékaři v novozélandském Christchurchi –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zjistili, že vědec zemřel na otravu metanolem. Jak se to stalo, zda to byla náhoda, nebo dokonaná vražda, se nikdy nepodařilo zjistit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 11 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.