Želvušky jsou schopné přežít i vystřelení z pistole. S nárazem do asteroidu by ale měly problém

Dvojice výzkumníků z univerzity v Kentu zjistila, že želvušky jsou schopné přežít nárazy v rychlosti až 825 metrů za sekundu, tedy 2970 kilometrů za hodinu. Otestovali to tím, že nádobky naplněné želvuškami vystřelovali různými rychlostmi do písku.

Želvušky jsou drobní osminozí tvorečkové o velikosti přibližně 0,1 milimetru. Kvůli jejich vzhledu se jim říká i „vodní medvídci“. Právě takhle je pojmenoval roku 1773 německý zoolog Johann August Ephraim Goeze, který je jako první pozoroval – popsal je jako „kleiner Wasserbär“ neboli malý vodní medvěd.

O želvuškách se nejčastěji mluví v souvislosti s tím, jak odolné jsou. Někdy je tato schopnost podobná až nesmrtelnosti. Želvušky jsou schopné přežívat ve vesmíru, bez vody se obejdou až 10 let, vydrží vařicí vodu i úroveň záření, která by byla pro ostatní zvířata smrtící. A dokonce v rámci izraelského experimentu přistály na Měsíci, kde možná dodnes přežívají.

Vytvořily si řadu důvtipných mechanismů, které jim pomáhají takové extrémy vydržet. Tím hlavním je schnopnost zapouzdřit se. V tomto stavu se stočí do klubíčka, zbaví se všeho přebytečného a uloží se k „zimnímu spánku“. Autory nového experimentu zajímalo, jestli jsou želvušky schopné vydržet v tomto stavu i extrémně silné nárazy.

Výzkumníci získali dvacet želvušek, které zmrazili, čímž je uvedli do stavu podobného hibernaci. Poté želvušky vždy po dvou nebo třech jedincích vložili do válců s vodou. Válce posloužily jako náplň pro munici speciální vzduchové pistole, která byla umístěná ve vakuové komoře, v níž probíhal experiment. Vědci ze zbraně různou rychlostí stříleli do terče vyrobeného z písku.

Co zabije želvušku

Ukázalo se, že až do rychlosti 825 metrů za sekundu, což je dvojnásobek hranice rychlosti zvuku, dokázaly želvušky vystřelení i následný náraz přežít. Po uvedení do normálního prostředí se odpouzdřily a vrátily se k běžnému způsobu života. Pokud ale byla tato rychlost překročena, želvušky nepřežily. Byly roztrhány na kusy.

Výsledky výzkumu mohou vypadat jako samoúčelné, autoři experimentu ale měli jasný plán. Střelba do pískového terče měla simulovat náraz želvušek do povrchu nějakého tělesa. Výsledky ukazují, že želvušky nesmrtelné nejsou – náraz do asteroidu nebo planety by nepřežily. K těmto kolizím totiž dochází ve výrazně vyšší rychlosti, než by snesly.

Pro vědce je to silný argument proti starším teoriím, že by byli tito tvorečkové schopní šířit se vesmírem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 18 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 21 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.